„Gabriel 20. století“, jemuž vděčil za veliký šlágr také Glenn Miller, a ten, kdo v jazzu proslavil sopran saxofon
V náladě swingu, potažmo jazzu nejprve obrátíme pozornost k trumpetistovi tmavé barvy pleti Erskine Hawkinsovi, který stál v čele orchestru, o němž jeden publicista s trochou hořké lítosti psal jako o nejlepším a nejúspěšnějším zapomenutém bandu v dějinách swingu.
Erskine Hawkins, který přišel na svět právě 26. července před 110 roky, v dějinách swingu své místo nepochybně má, a to nejenom spoluautorstvím velmi známého swingového standardu Tuxedo Junction proslaveného orchestrem Glenna Millera, ale také nahrávkami.
Z několika z nich bude sestaven miniportrét Erskinea Hawkinse, „Gabriela 20. století“, jak se mu pro vysoký tón jeho trubky přezdívalo.
23. července uplynulo 90 let od narození jednoho z nejpozoruhodnějších sopran saxofonistů jazzové historie Stevea Lacyho. Narodil se jako Steven Norman Lackritz v New Yorku a byl prvním avantgardním jazzovým hudebníkem, jenž se specializoval na sopran saxofon – nástroj, který se během éry bopu stal téměř zcela opomíjeným.
Vskutku, jemu se připisuje zásluha za to, že sám přivedl nástroj zpět ze zapomnění do moderní hudby různých směrů. „Jeho hra byla život měnící zážitek, protože ke svému zvuku, improvizaci a technice přistupoval, jako by věřil, že jde o zkoušku lidské upřímnosti.“ To napsal o Steveu Lacym slavný panamský jazzový pianista Danilo Pérez.
A hru saxofonisty Stevea Lacyho, který odešel v červnu před dvaceti roky, si můžete v pořadu také vychutnat.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
