Svěží start s Pátečním boogie a také strhující swingující bicí
Pátečním (nebo také Rock'n Roll) boogie s orchestrem Karla Vlacha svižně odstartuje první červencová swingová a jazzová nálada a současně malá vzpomínka na autora (i této skladby), trumpetistu, aranžéra i režiséra Vlastimila Hálu, bratra o sedm roků mladšího Kamila Hály, významného jazzového kapelníka, pianisty i skladatele. Sedmého července totiž uplyne sto let narození Vlastimila Hály.
Už v době středoškolského mládí hrál Vlastimil Hála na trubku v různých studentských kapelách. V roce 1947 zakotvil na dlouhou dobu v orchestru Karla Vlacha jako trumpetista a zejména aranžér a v první polovině šedesátých let se stal na dlouhou dobu hudebním režisérem Československého rozhlasu.
Nejhlubší stopu však zanechal Hála jako autor populárních písniček, filmové hudby i swingových, potažmo jazzových skladeb.
Pokud jde o tu první oblast, tak nás mohou napadnout písničky jako Dáme si do bytu, Páni rodičové nebo Co ti dám k svátku. Vlastimil Hála ovšem patřil též k průkopníkům českého filmového, případně televizního muzikálu a jako spoluautor stál za filmy Limonádový Joe, Dáma na kolejích nebo Starci na chmelu, ale třeba také za hudebním doprovodem k seriálu Pan Tau nebo veselohrami Světáci a Čtyři vraždy stačí, drahoušku.
A pokud jde o jazz, můžeme výčtem vybrat Hálovy skladby Pepř a sůl, Pozdrav orchestru nebo Ukolébavku v rytmu, kterou v roce 1954 natočil opět orchestr Karla Vlacha a kterou si můžete poslechnout.
K tomu také dvojici nahrávek před sto roky narozeného vynikajícího bubeníka Louie Bellsona a také jednu písničku výborné jazz-bluesové zpěvačky Jewel Brown, která zemřela v závěru minulého měsíce.
Související
-
Swingové hvězdy z Čech s vůní nostalgie vystřídají hity v rytmu boogie woogie
„Pokud si chcete dát boogie, můžete si přijít na své,“ zpívá se v písničce, kterou přináší pořad V náladě swingu. Ocitnete se částečně v příjemném zajetí boogie woogie.
-
Chlupatý kaktus, Má panna je v Panama sama nebo Půlnoční blues. Nestárnoucí příspěvky E. F. Buriana
„Století dalo nám telefony, aeroplány, dalo nám rádio, mrakodrapy a přineslo nám konečně vytouženou společenskou volnost,“ napsal E. F. Burian ve sborníku Jazz v roce 1928.
-
Ve „Vévodovi“ Dukeovi Ellingtonovi bylo cosi aristokratického a Charles Aznavour uměl zpívat i jazz
„Je v něm něco nesmírně odzbrojivého, dětsky bezelstného, co způsobuje, že v jeho blízkosti nezvládnutelně zjihnete,“ řekl o Ellingtonovi skladatel Oldřich František Korte.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
