Vítr to ví, česká verze slavné písně Boba Dylana, sděluje hlasem Waldemara Matušky víceméně totéž, co originál
Waldemar Matuška, kapela Mefisto a textař Ivo Fischer – to je základní tvůrčí trojúhelník, který otiskl českou stopu do dlouhého seznamu coververzí skladby Blowin´The Wind. Melodie byla jasně daná a muzikantsky si samozřejmě pánové poradili po svém.
Sdělení však česká varianta nese víceméně shodné s originálem, který patří mezi takzvané signifikantní písničky Boba Dylana.
Slavný skladatel a zpěvák ji napsal a – jak bylo tehdy zvykem – obratem i veřejně zahrál a studiově nahrál v rané fázi své úctyhodně dlouhé i plodné kariéry.
A jak se stalo i mnohokrát potom, v žebříčcích si vedla lépe v uhlazenějším a pro pohodlné ucho mainstreamového posluchače líbivějším podání jiných interpretů. S takovými detaily se však autor Dylanova formátu nikdy netrápil. A při počtu skvělých skladeb z jeho až neskutečně objemného zpěvníku se ani není co divit.
Originál písně a českou coververzi můžete porovnat v rubrice Písničky z cizí kapsy.
Související
-
Píseň Růže z Texasu, kterou zpívá Waldemar Matuška, původně vyprávěla o skutečných ženských zbraních
I když bychom to z kovbojského podání Waldemara Matušky a celkem jednoduché „zápletky“ českých slov četli jen těžko, písnička Růže z Texasu má za sebou skutečný příběh.
-
Píseň o klepání na nebeskou bránu, kterou česky zpívá Petr Kalandra, napsal Bob Dylan pro western
Výsledek takového počínání je vždy nejistý a bez záruky, ale kdybychom pátrali po nejpřebíranější písničce, asi by nebyla chyba uvažovat o této skladbě.
-
Melodii k písni Slunečnice si Jaroslav Hutka půjčil od Boba Dylana, česká verze je ale hodně jiná
Písničku Slunečnice napsal Jaroslav Hutka, respektive její text, koncem léta 1967 v Olomouci. Bydlel tam tehdy u rodičů a jednou se vydal na velmi časnou procházku městem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
