Vikingské pohyby a odlišnost zaujaly. Dačické mažoretky přivezly z mistrovství světa 12 medailí
Šest zlatých, tři stříbrné a tři bronzové medaile vybojovaly reprezentantky v mažoretkovém sportu z DM Studia Dačice na letošním mistrovství světa v Chorvatsku. Soupeřkám nedaly moc šancí, získaly dvanáct medailí z patnácti disciplín.
„Pro nás je to neskutečný úspěch. Vůbec jsme to nečekaly. Na mistrovství světa si to obvykle jezdíme už jen užít, protože je to poslední soutěž sezóny. Ale tenhle návrat do Dačic je obrovským úspěchem a zase nás to posunulo o kus dál,“ říká Adéla Hronová, členka DM Studia Dačice a trenérka malých budoucích mažoretek.
Její sportovní i trenérská kolegyně Natálie Vitoušová dodává, že v uvolněné atmosféře po postupu z mistrovství Evropy se jim soutěžilo dobře. „Neočekávaly jsme nic velkého, ale bojovaly jsme nejlépe, jak jsme uměly,“ komentuje.
Dačické mažoretky se utkaly se soupeřkami v pódiových skladbách pro velké formace ve dvou věkových kategoriích a dále v několika sóloformacích. „Juniorky, tedy mažoretky od dvanácti do čtrnácti let, i seniorky, starší patnácti let, obsadily první místa mezi velkými skupinami a získaly tituly mistryň světa. V sóloformacích kadetek soutěžila Nela Lindourková a byla druhá. Dále tvořila duo s Karolínou Beránkovou a byly první. Skupinová skladba minikadetek byla stříbrná,“ vyjmenovává Natálie některé úspěchy.
Co zafungovalo a přesvědčilo mezinárodní porotu natolik, že medaile rozdělila především mezi dačické mažoretky? Adéla Hronová si myslí, že odlišnější tanečnější pojetí skladeb. „Naše trenérka Nikola Krebsová, která staví velké formace, se snažila pro letošní rok přijít s něčím úplně novým. Od klasických mažoretek, kde se vlastně jenom pochoduje a dělají se základní cviky, jsme šly do něčeho jiného,“ popisuje.
Čtěte také
Seniorská formace měla vikingský námět. „Naše trenérka nám dala na hlavu peří,“ popisuje Adéla, „na obličej nám namalovala čáry a do choreografie dala hodně tanečních kroků a hůlkových prvků, takže jsme byly opravdu jiné. Myslíme si, že tohle zafungovalo. A hlavně to všem holkám sedělo a hodně nás ta skladba bavila.“
S taneční složkou dačickým mažoretkám pomáhala i slovenská tanečnice Adriana Pinková. „I díky jejímu pojetí to byla temperamentní, divoká sestava. Adriana dodala vystoupení šmrnc a typické ostré vikingské pohyby,“ dodává Natálie Vitoušová.
Do soutěžního programu ale neodmyslitelně patří i povinné položky. „V tříminutové sestavě jsou povinné cvičební prvky, které musíme postupně splnit,“ potvrzuje Adéla Hronová. „Ale k povinnostem patří i vybavení jako pokrývka hlavy, sukně nebo u seniorek kozačky,“ dodává.
Co ještě měly dačické vikingské bojovnice na sobě, jakou vybírají hudbu, kolik času si mažoretkový sport žádá, jak vycházejí se soupeřkami a třesou se, že jim hůlka při vystoupení upadne? Celý rozhovor s Natálií Vitoušovou a Adélou Hronovou z DM Studia Dačice si poslechněte online.
Související
-
Plížím se jako vydra pro kořist, popisuje svůj styl vicemistryně světa v muškaření Kateřina Švagrová
Muškaření se Kateřina Švagrová z Kaplice věnuje zhruba od čtyř let. Nejdříve jí bylo jenom koníčkem, pak rybářství a ochranu vod i vystudovala a teď se chytáním ryb živí.
-
Doma byl enormní tlak. Přesto kajakář Jakub Krejčí na budějovické vodě obhájil titul mistra Evropy
Je mistrem republiky, Evropy i světa. A to je mu teprve dvacet let. Vlastně toho všeho dosáhl už v devatenácti. A titul mistra Evropy v kategorii do 23 let letos potvrdil.
-
Plaval jedenáct hodin v moři. I když se mu udělalo špatně, nevzdal to a zdolal kanál La Manche
Zapsal se do knihy rekordů coby nejmladší český plavec, který zdolal vody mezi Francií a Anglií. V srpnu 2007 přeplaval Filip Pytel kanál La Manche. Bylo mu tehdy 18 let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.