VIDEO: Jak uplést pomlázku z vrbových proutků

Martin Bach, pracovník Jihočeského muzea, plete pomlázky

Zhruba 200 pomlázek uplete každý rok před Velikonocemi pracovník Jihočeského muzea Martin Bach. Naučil se to od bratra a sám teď tradici předává dalším zájemcům. Díky návodu na videu můžete zkusit uplést pomlázku i vy.

Na velikonoční pomlázku potřebujeme osm vrbových proutků. „Na začátku je svážeme a rozdělíme na čtyři a čtyři. Poté vezmeme krajní proutek, je jedno z jaké strany, protáhneme ho zadem přes protější čtveřici, kterou máme rozdělenou na dva a dva pruty, a zařadíme ho zpátky do původní čtveřice, ale tentokrát na první místo,“ popisuje Martin Bach.

Pokračujeme z druhé strany, krajní proutek opět protáhneme zadem mezi dva a dva proutky na protější straně a vrátíme na první pozici v původní čtveřici. Postup se pořád opakuje, důležité je jen pravidelně střídat pravou a levou stranu.

„Ze začátku je důležité pomlázku si rovnat, aby držela pěkný tvar. Čím víc pomlázky je upleteno, tím rychleji přibývá, protože proutky jsou silnější. Moc neutahujeme, aby proutky nepraskly,“ dodává Martin Bach.

Martin Bach, pracovník Jihočeského muzea, plete pomlázky

Pruty pro pletení musí být stejně silné. „Kdyby byl nějaký výrazně silnější, pomlázka by se kroutila. Pro pruty jděte někam k vodě, kde rostou vrby, k rybníku, k řece. Já na proutky chodím vždy na přelomu zimy a jara, hned jak se oteplí, a mám místo na Šumavě u Prachatic,“ říká Martin Bach.

K zakončení pomlázky je potřeba devátý, co nejčerstvější prut. „Najdeme si prostor na konci pomlázky, kam vsuneme tenčí konec devátého proutku, který pak volně otáčíme. Když je oplet hotový, zasune se konec mezi proutky, přitáhne, zatlačí silou a ostrým nožem zařízne,“ doplňuje Martin Bach.

Ozdobte stužkami a můžete vyrazit na koledu

Na ozdobu pomlázky doporučuje atlasové stužky. „Jednak vypadají lépe a obrovskou výhodou je, že když při koledě nevyjde počasí, tak se nerozmáčí a nerozpijí,“ připomíná.

Plést pomlázky se Martin Bach naučil od bratra, který převzal tradici od dědečka. „Když nás to děda učil, byl jsem ještě hodně malý a neměl jsem na to vůli se něco učit a ani mě to moc nezajímalo. Na Velikonocích mě nejvíc bavila koleda samotná,“ vzpomíná s úsměvem.

Dnes plete nejen na koledu, ale také to učí další zájemce při různých workshopech Jihočeského muzea. „Dělám to hlavně proto, aby se udržovala nějaká tradice. Lidí, kteří to umí, ubývá a bohužel se pomlázky prodávají v obchodních centrech z ratanu nebo úplně uschlé, a to s tradicí nemá vůbec nic společného,“ uzavírá.