VIDEO: Jak uplést pomlázku z vrbových proutků
Zhruba 200 pomlázek uplete každý rok před Velikonocemi Martin Bach z Českých Budějovic. Naučil se to od bratra a sám teď tradici předává dalším zájemcům. Díky návodu na videu můžete zkusit uplést pomlázku i vy.
Na velikonoční pomlázku potřebujeme osm vrbových proutků. „Na začátku je svážeme a rozdělíme na čtyři a čtyři. Poté vezmeme krajní proutek, je jedno z jaké strany, protáhneme ho zadem přes protější čtveřici, kterou máme rozdělenou na dva a dva pruty, a zařadíme ho zpátky do původní čtveřice, ale tentokrát na první místo,“ popisuje Martin Bach.
Pokračujeme z druhé strany, krajní proutek opět protáhneme zadem mezi dva a dva proutky na protější straně a vrátíme na první pozici v původní čtveřici. Postup se pořád opakuje, důležité je jen pravidelně střídat pravou a levou stranu.
„Ze začátku je důležité pomlázku si rovnat, aby držela pěkný tvar. Čím víc pomlázky je upleteno, tím rychleji přibývá, protože proutky jsou silnější. Moc neutahujeme, aby proutky nepraskly,“ dodává Martin Bach.
Pruty pro pletení musí být stejně silné. „Kdyby byl nějaký výrazně silnější, pomlázka by se kroutila. Pro pruty jděte někam k vodě, kde rostou vrby, k rybníku, k řece. Já na proutky chodím vždy na přelomu zimy a jara, hned jak se oteplí, a mám místo na Šumavě u Prachatic,“ říká Martin Bach.
K zakončení pomlázky je potřeba devátý, co nejčerstvější prut. „Najdeme si prostor na konci pomlázky, kam vsuneme tenčí konec devátého proutku, který pak volně otáčíme. Když je oplet hotový, zasune se konec mezi proutky, přitáhne, zatlačí silou a ostrým nožem zařízne,“ doplňuje Martin Bach.
Ozdobte stužkami a můžete vyrazit
Na ozdobu pomlázky doporučuje atlasové stužky. „Jednak vypadají lépe a obrovskou výhodou je, že když při koledě nevyjde počasí, tak se nerozmáčí a nerozpijí,“ připomíná.
Plést pomlázky se Martin Bach naučil od bratra, který převzal tradici od dědečka. „Když nás to děda učil, byl jsem ještě hodně malý a neměl jsem na to vůli se něco učit a ani mě to moc nezajímalo. Na Velikonocích mě nejvíc bavila koleda samotná,“ vzpomíná s úsměvem.
Dnes plete nejen na koledu, ale také to učí další zájemce při různých workshopech. „Dělám to hlavně proto, aby se udržovala nějaká tradice. Lidí, kteří to umí, ubývá a bohužel se pomlázky prodávají v obchodních centrech z ratanu nebo úplně uschlé, a to s tradicí nemá vůbec nic společného,“ uzavírá.
Související
-
Na Velký pátek se nemá hýbat se zemí ani prát prádlo. Křesťanská tradice velí držet přísný půst
Křesťané si na Velký pátek připomínají ukřižování Ježíše Krista. Den je zároveň v lidových pověrách spojován s magickými silami, prý se například otevírají skály s poklady.
-
Beránek, mazanec, velikonoční cop
K Velikonocům patří sladké dobroty. Osvědčené recepty na tradiční mazanec, beránka nebo cop nabízí Petr Stupka. Upečte je, rozhodně jsou lepší než zajíci z rádoby čokolády.
-
Velikonoční hrkání mají Budějovice díky divadelníkovi z Moravy
Když na Zelený čtvrtek odletí zvony do Říma, nahradí je v českobudějovických ulicích velikonoční hrkání. To zní mile a trochu legračně, ale průvod působí magickým dojmem.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
