Na Velký pátek se nemá hýbat se zemí ani prát prádlo. Křesťanská tradice velí držet přísný půst
Celý křesťanský svět si na Velký pátek připomíná ukřižování Ježíše Krista. Den je zároveň v lidových pověrách spojován s magickými silami. Podle nich se například otevírají skály s poklady, nemá se hýbat zemí ani prát prádlo. Křesťané by v tento den měli držet přísný půst od masa.
„Velký pátek je pro některé části křesťanstva největším svátkem. V tento den byl Ježíš ukřižován jako zločinec. Byl popraven na základě falešného obvinění, které proti němu vznesla židovská velerada. Římský místodržící Pilát jí nakonec vyhověl, ačkoliv vlastně nechtěl, to znamená, že se vědomě dopustil justiční vraždy,“ připomíná ředitel Husitského muzea v Táboře Jakub Smrčka.
Podle evangelií zemřel Ježíš na kříži ve tři hodiny odpoledne, a protože byl i podle židovské tradice velikonoční svátek, těla ukřižovaných neměla na křížích zůstat přes noc. Tím by totiž v Jeruzalémě došlo k znesvěcení Velikonoc.
„Velekněz se tedy domáhal u Piláta, aby bylo zakročeno, a vojáci opravdu zakročili, popisují to naturalisticky evangelia. Zpřelámali ukřižovaným nohy, protože pak se ti lidé nemohli o nohy opírat, viseli na rukou a udusili se,“ říká Jakub Smrčka.
Ježíšovi vojáci nohy nepřelomili, protože zjistili, že už je mrtvý. „Pro ujištění, že jsou ukřižovaní opravdu mrtví, ale ještě docházelo tradičně k takové typické záležitosti, kdy jim dlouhým kopím z boku probodli srdce,“ dodává ředitel muzea.
Čtěte také
Ježíš byl sňat z kříže a jeden z členů kněžské velerady Josef z Arimatie, který byl jeho tajným učedníkem, se postaral o všechny náklady spojené s pohřbem. „Byly vykonány všechny rituály spojené i s použitím mastí a pláten a Ježíš byl uložen do nového hrobu, který měl Josef z Arimatie připravený pro svou rodinu,“ vysvětluje Jakub Smrčka.
Základním zvykem, který křesťanská církev stanovuje na Velký pátek, je půst od masa a půst újmy, to znamená nejíst maso a dosyta se najíst pouze jednou za den. Koná se obřad zvaný uctívání kříže, tento den není sloužena mše svatá.
K Velkému pátku se vážou i lidové tradice, které nejsou součástí křesťanství. V lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami, údajně se otevírají hory a vydávají poklady. Na Velký pátek se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována.
Další lidové pověry mluví o tom, že se nesmí hýbat se zemí, tedy rýt, kopat a okopávat, ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve. Velká moc se však připisovala koupelím, ještě před svítáním lidé vycházeli k potůčkům, aby si zajistili pevné zdraví na celý rok.
Související
-
Bílá sobota má barvu smutku. V tento den končí půst, v řadě domácností se také bílilo a uklízelo
Na Bílou sobotu křesťanům končí čtyřicetidenní půst. V tento den se zvony vracejí z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek, zároveň se v řadě domácností bílilo a uklízelo.
-
Velikonoční neděle je dnem radosti a hodování. Lidé nechávají posvětit pokrmy a barví vajíčka
Boží hod velikonoční patří v křesťanské tradici mezi největší slavnosti církevního roku. Právě během noci na neděli se měl Ježíš Kristus vrátit mezi živé a vstát z mrtvých.
-
Velikonoční hrkání mají Budějovice díky divadelníkovi z Moravy
Když na Zelený čtvrtek odletí zvony do Říma, nahradí je v českobudějovických ulicích velikonoční hrkání. To zní mile a trochu legračně, ale průvod působí magickým dojmem.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
