Na Velký pátek se nemá hýbat se zemí ani prát prádlo. Křesťanská tradice velí držet přísný půst

10. duben 2020 06:30
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Velikonoční průvod hrkačů a tesání křížů v centru Českých Budějovic. Tradici na jih Čech přinesl divadelník Víťa Marčík, který pochází z Moravy

Celý křesťanský svět si na Velký pátek připomíná ukřižování Ježíše Krista. Den je zároveň v lidových pověrách spojován s magickými silami. Podle nich se například otevírají skály s poklady, nemá se hýbat zemí ani prát prádlo. Křesťané by v tento den měli držet přísný půst od masa.

„Velký pátek je pro některé části křesťanstva největším svátkem. V tento den byl Ježíš ukřižován jako zločinec. Byl popraven na základě falešného obvinění, které proti němu vznesla židovská velerada. Římský místodržící Pilát jí nakonec vyhověl, ačkoliv vlastně nechtěl, to znamená, že se vědomě dopustil justiční vraždy,“ připomíná ředitel Husitského muzea v Táboře Jakub Smrčka.

Podle evangelií zemřel Ježíš na kříži ve tři hodiny odpoledne, a protože byl i podle židovské tradice velikonoční svátek, těla ukřižovaných neměla na křížích zůstat přes noc. Tím by totiž v Jeruzalémě došlo k znesvěcení Velikonoc.

„Velekněz se tedy domáhal u Piláta, aby bylo zakročeno, a vojáci opravdu zakročili, popisují to naturalisticky evangelia. Zpřelámali ukřižovaným nohy, protože pak se ti lidé nemohli o nohy opírat, viseli na rukou a udusili se,“ říká Jakub Smrčka.

Ježíšovi vojáci nohy nepřelomili, protože zjistili, že už je mrtvý. „Pro ujištění, že jsou ukřižovaní opravdu mrtví, ale ještě docházelo tradičně k takové typické záležitosti, kdy jim dlouhým kopím z boku probodli srdce,“ dodává ředitel muzea.

Čtěte také

Ježíš byl sňat z kříže a jeden z členů kněžské velerady Josef z Arimatie, který byl jeho tajným učedníkem, se postaral o všechny náklady spojené s pohřbem. „Byly vykonány všechny rituály spojené i s použitím mastí a pláten a Ježíš byl uložen do nového hrobu, který měl Josef z Arimatie připravený pro svou rodinu,“ vysvětluje Jakub Smrčka.

Základním zvykem, který křesťanská církev stanovuje na Velký pátek, je půst od masa a půst újmy, to znamená nejíst maso a dosyta se najíst pouze jednou za den. Koná se obřad zvaný uctívání kříže, tento den není sloužena mše svatá.

K Velkému pátku se vážou i lidové tradice, které nejsou součástí křesťanství. V lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami, údajně se otevírají hory a vydávají poklady. Na Velký pátek se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována.

Další lidové pověry mluví o tom, že se nesmí hýbat se zemí, tedy rýt, kopat a okopávat, ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve. Velká moc se však připisovala koupelím, ještě před svítáním lidé vycházeli k potůčkům, aby si zajistili pevné zdraví na celý rok.

autor: Jan Kopřiva
Spustit audio

Související