Bílá sobota má barvu smutku. V tento den končí půst, v řadě domácností se také bílilo a uklízelo
Na Bílou sobotu křesťanům končí čtyřicetidenní půst. V tento den se zvony vracejí z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek, zároveň se v řadě domácností také bílilo a uklízelo. Nekonají se žádné liturgické obřady ani mše v kostelech.
Bílá sobota je den, kdy Ježíš ležel v hrobě. „Ten hrob byl vytesán ve skále, což bylo běžné, skalní hroby známe z té starověké doby, a byl zavelen velkým kamenem, který muselo přivalit několik lidí,“ připomíná ředitel Husitského muzea v Táboře Jakub Smrčka.
V evangeliích se podle něj dokonce objevuje zpráva o stráži. „Měla hlídat, aby nedošlo k něčemu jako ukradení Ježíšova těla. Samozřejmě je možné, že ty zprávy v evangeliích trochu reagují na dobu, kdy byla evangelia zapsána,“ dodává.
Příběhy o životě Ježíše Krista byly zapsány v době, kdy se množily výtky, že křesťané Ježíšovo tělo z hrobu ukradli a pak tvrdili, že byl vzkříšen. „To se ostatně říká dodnes a samozřejmě křesťané věří něčemu jinému. Vzkříšení Kristovo se zobrazuje jako opravdu zvláštní moment,“ uvádí Jakub Smrčka.
Například pravoslavní křesťané zmrtvýchvstání vůbec nezobrazují. Tomuto okamžiku ponechávají jeho mystickou tajuplnost. „Věří se, že ti vojáci spali a že vzkříšení ani neviděli. Informaci ve skutečnosti podali až ti, kdo našli hrob prázdný,“ doplňuje ředitel muzea.
Čtěte také
Na Bílou sobotu večer se slaví v křesťanské církvi velikonoční vigilie. „Jedná se o bohoslužbu, při které se má v noci bdít, a v rámci vigilie se připomíná ten noční okamžik Ježíšova zmrtvýchvstání,“ vysvětluje Jakub Smrčka.
Zároveň v tento den končí postní období a vracejí se zvony, které symbolicky odletěly do Říma na Zelený čtvrtek. Věřící se také chodí pomodlit k symbolickému Ježíšovu hrobu, který bývá umístěn v každém kostele.
Podle lidové tradice se na Bílou sobotu vymetaly domy novými košťaty a někde se i bílilo, aby bylo všude čisto a čistota se domu držela po celý rok.
Následující den, Velikonoční neděle, patří v křesťanské tradici mezi největší slavnosti církevního roku. Slaví se při ní Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí. V tento dnes se pečou velikonoční beránci, světí se velikonoční pokrmy a barví vajíčka pro koledníky.
Související
-
Na Velký pátek se nemá hýbat se zemí ani prát prádlo. Křesťanská tradice velí držet přísný půst
Křesťané si na Velký pátek připomínají ukřižování Ježíše Krista. Den je zároveň v lidových pověrách spojován s magickými silami, prý se například otevírají skály s poklady.
-
Velikonoční neděle je dnem radosti a hodování. Lidé nechávají posvětit pokrmy a barví vajíčka
Boží hod velikonoční patří v křesťanské tradici mezi největší slavnosti církevního roku. Právě během noci na neděli se měl Ježíš Kristus vrátit mezi živé a vstát z mrtvých.
-
Velikonoční hrkání mají Budějovice díky divadelníkovi z Moravy
Když na Zelený čtvrtek odletí zvony do Říma, nahradí je v českobudějovických ulicích velikonoční hrkání. To zní mile a trochu legračně, ale průvod působí magickým dojmem.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rusko nás má za nepřítele. Ficovy tanečky v Moskvě to nezmění, říká bývalý šéf slovenské diplomacie
-
Martínek dělá po genové terapii další pokroky. V listopadu se sám posadil a komunikuje s rodinou
-
PŘIPOMEŇTE SI: Nakládané okurky, vejce nebo celer? Víme, co skutečně patří do bramborového salátu
-
Děti v Prostějově lovily kapry v plaveckém bazénu. V chlorované vodě ryby zažívají stres a teplotní šok
