Velikonoční neděle je dnem radosti a hodování. Lidé nechávají posvětit pokrmy a barví vajíčka

4. duben 2021 07:00
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Velikonoční menu Martina Havlíka, učitele odborných předmětů Hotelové školy v Plzni

Boží hod velikonoční patří v křesťanské tradici mezi největší slavnosti církevního roku. Právě během noci na neděli se totiž měl Ježíš Kristus vrátit mezi živé a vstát z mrtvých.

Velikonoční neděli tak křesťané prožívají ve znamení radosti a oslavy Ježíšova vzkříšení. V tento den se pečou velikonoční beránci, světí se velikonoční pokrmy a barví vajíčka pro koledníky.

„Když se křesťané sejdou v neděli na Boží hod velikonoční dopoledne k bohoslužbě vzkříšení, tak je to vlastně opakování toho nočního mystéria Ježíšova zmrtvýchvstání. Nedělní bohoslužba je v západní tradici vnímána jako zásadní,“ připomíná ředitel Husitského muzea v Táboře Jakub Smrčka.

Zajímavým velikonočním fenoménem jsou podle něj kostelní zvony. „Zvony oslavují Pána a jsou takovým slavnostním zvukem. Na znamení pokory a smutku nad smrtí Ježíše Krista se na Zelený čtvrtek tradičně odmlčí a znovu zazní až při chvalozpěvu právě v tom okamžiku, kdy se slaví vzkříšení,“ vysvětluje.

Mezi ikonické symboly křesťanských svátků patří kromě hojně prostřené nedělní tabule také velikonoční zajíček. Jeho úkolem je tajně roznášet vajíčka. „Zajíc byl na východě v Byzanci jedním ze symbolů pro Ježíše Krista. Věří se, že zajíc nikdy nespí, stejně jako Kristus neustále bdí nad člověkem,“ říká Jakub Smrčka.

Čtěte také

Velikonoční neděle je dnem radosti a také hodování po 40 dní trvajícím půstu. Lidé nosí do kostela beránky a mazance, které si nechávají posvětit. Přinášejí také obřadní koláče nebo košíky s masovými pokrmy, například klobásami a jitrnicemi, které už po skončení půstu mohou jíst.

Hospodyňky neměly v tento den uklízet, zametat, prát, mýt nádobí, vyklízet chlévy a tak dále. Pořádaly se různé taneční zábavy, zpívalo se a hodovalo, dívky barvily vajíčka pro koledníky. Zvykem také bylo obdarovat své blízké něčím novým, lidé se hodně navštěvovali.

Lidová pověra říká: „Dáte-li kus mazance, dostanete mládence.“ Dívky proto věnovaly kus mazance chlapcům, kteří se jim líbili. Také se říká, že kdo na Boží hod sní kus velikonočního beránka, vždy najde cestu domů, pokud se někdy ztratí v lesích.

autor: Jan Kopřiva
Spustit audio

Související