Vesmírné objekty, které bychom možná ani neviděli, prozradí infračervené záření
Vesmírný dalekohled Jamese Webba propátrává kosmos v infračervené oblasti spektra. Díky tomu například pořídil snímky mlhoviny, na nichž výrazně září mladé hvězdy.
„Hodně zjednodušeně řečeno to znamená, že on pozoruje vlastně už teplo. To, co už je pro oko prakticky neviditelné, ale detektorem zachytitelné,“ vysvětluje jihočeská astronomka Jana Tichá.
Infračervená detekce se používá například pro mapování úniku tepla při zateplování budov nebo při skenování davu lidí na letištích, které má odhalit osoby s vysokou horečkou.
„Když takto zachytíme třeba oblast mlhoviny, kde se rodí nové mladé hvězdy, vidíme ty hvězdy velmi výrazně, daleko výrazněji než ve vizuální části spektra, kde nám je vlastně zabalují kokony z mezihvězdného plynu. A to je velká výhoda infračervených přístrojů. Vidíme tak i asteroidy, které svítí jen odraženým slunečním spektrem a ve vizuální části spektra bychom je možná ani neviděli,“ dodává Jana Tichá.
Související
-
Špičkový přístroj s velkým pozlaceným zrcadlem létá ve vesmíru. Odborníci ho konstruovali dvacet let
Obvykle si ani neuvědomujeme, jak pozoruhodné vědecké přístroje fungují ve vesmíru nad našimi hlavami. Jedním z nejšpičkovějších je James Webb Space Telescope.
-
Orlí mlhovinu a Sloupy stvoření ukazuje obří fotografie na fasádě českobudějovické hvězdárny
Obří instalace zdobí fasádu hvězdárny v Českých Budějovicích. Je složena ze snímků z nového dalekohledu, který se nachází ve vzdálenosti přibližně milion kilometrů od Země.
-
První Američanka ve vesmíru Sally Rideová se stala astronautkou díky výzvě na školní nástěnce
Sally Rideová byla první americkou ženou ve vesmíru. Před ní se do kosmu podívaly dvě Rusky. Byla na palubě raketoplánu Challenger v červnu 1983 a poté ještě v říjnu 1984.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
