První Američanka ve vesmíru Sally Rideová se stala astronautkou díky výzvě na školní nástěnce

9. červenec 2023

Sally Rideová byla první americkou ženou ve vesmíru. Před ní se do kosmu podívaly pouze dvě astronautky – Rusky Valentina Těreškovová a Světlana Savická. Sally Rideová byla na palubě raketoplánu Challenger v červnu 1983 a poté ještě v říjnu 1984. Zemřela v červenci 2012, když ve svých 61 letech podlehla rakovině.

Jak připomíná jihočeská astronomka Jana Tichá, Sally Rideová vyrostla v intelektuálské rodině, její otec byl politologem, matka se zaměřovala na humanitní obory, umění, literaturu. „Sally inklinovala k něčemu úplně jinému. Šla studovat fyziku a ve škole narazila na nástěnce na výzvu k výběru astronautek pro raketoplán,“ vypráví.

Sally Rideová se tedy začala více zabývat fyzikou a technikou a zapojila se do kosmického výzkumu. „Ve skupině astronautek zaujala docela dobré postavení. Už před letem se podílela na vývoji robotické ruky, se kterou potom v raketoplánu pracovala. Robotická ruka se používala na vyndávání věcí z nákladového prostoru, většinou satelitů, které se vypouštěly na oběžnou dráhu,“ vysvětluje Jana Tichá.

První americká astronautka letěla do kosmu dvakrát, strávila tam celkem 14 dní, 7 hodin a 46 minut. Pak se provdala za kolegu a při jeho letu plnila povinnosti manželky, včetně setkávání s novináři a podpory během mise. „On v ní měl určitě výhodu v tom, že jako bývalá astronautka dokázala daleko víc jako pochopit, o co jde,“ komentuje Jana Tichá.

Poté Sally Rideová vyučovala fyziku a připravovala různé aktivity, jejichž smyslem bylo přivést ke studiu technických, fyzikálních, IT a podobných oborů dívky.

autor: Filip Černý
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.