Věra Hlaváčková: Velikonoce
Prodlužuje se den, odkvétají sněženky a bledule, občas vysvitne slunce, a když kožichy vyměníme za svetry, přiblíží se krásné, veselé svátky velikonoční. Pro někoho je to čas duchovní a pro někoho oslava jara, pučení a plození.
U nás se slavily Velikonoce velkolepě. Máma a tety už týden dopředu pekly cukroví a koláče, uklízely, myly okna, barvily vajíčka a nakupovaly alkohol. „Musíme mít naklizeno, aby nás sousedi nepomluvili.“
Na jižní Moravě, odkud pocházím, se pondělní koledě říká mrskút a mrskačka, jinde šukačka, pomlázka… Jiný kraj, jiný mrav.
My holky jsme byly vždycky pěkně naštvaný. Tolik práce proto, abychom stály a nechaly se bít od kluků, co jinak neumí ani pozdravit, a ještě se přitom tvářit, že se nám to líbí a že oni jsou supermani.
Tátové se naopak těšili – čekala je spousta dobrého jídla a povolené alkoholové orgie celý den. Nám blahosklonně domlouvali, že pokud se nenecháme vymrskat, tak budeme celý rok chřadnout, až uschneme.
Dopoledne na Velikonoční pondělí ještě všechno vypadalo nádherně. Malí chlapci s košíkem na kraslice a pěkně oblečenými tatínky vyšli do ulic, otevíraly se dveře od sousedů, ženy a dívky vítaly milé koledníky.
Odpoledne už kluci bez dozoru po sobě házeli vajíčky a ta se válela po celé vesnici. Holky brečely, že mají od jalovce popíchaná lýtka a že ten, na kterého čekaly, stejně nepřišel. Ženské doma seděly, unavené, udřené, a s hrůzou sledovaly, jak se s blížícím večerem povalují v příkopech sousedi a s úzkostí očekávaly, v jakém stavu přijdou domů ti jejich chlapi.
Vzpomněla jsem si na pana Hrabala a jeho Slavnosti sněženek. „To zas bude v álejích nablito.“
Ve městě nejsou Velikonoce tak divoké, plné starobylých zvyků. Ale i přesto jsou to krásné, kvetoucí svátky. Doufám, že jste si je užili a stále ještě užíváte plnými doušky, ať jste kdekoliv.
Související
-
Věra Hlaváčková: Auto
Když jsem po revoluci poprvé vyjela na Západ, fascinovaně jsem zírala na ta krásná auta, která tam jezdila.
-
Věra Hlaváčková: Divadlo 2
Jsem herečka a už téměř 30 let hraju v Jihočeském divadle. Když v něčem žijete tak dlouho, ani vás nenapadne, že je to prostředí, které může být pro ostatní plné tajemství.
-
Věra Hlaváčková: Knihy
Knihy patří mezi mé nejlepší kamarádky. Četla jsem vášnivě už od chvíle, kdy jsem se to naučila. Maminka byla šokovaná, protože ta myslím nepřečetla v životě žádnou knihu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
