Vánoční období bylo pro lidi významné už v dávné minulosti, slavil se třeba svátek neporazitelného slunce
V prazákladu Vánoc jsou svátky zimního slunovratu, naděje, že slunce opět překoná temnotu, zimu a smrt. „Toto období bylo slaveno už v antickém Římě jako svátek saturnálií a posléze v době raného křesťanství. Římský císař vyhlásil v roce 274 svátek neporazitelného slunce,“ připomíná jihočeská astronomka Jana Tichá.
Objevují se odkazy na nového spasitele, který bude sluncem spravedlnosti. „A tak se nějak objevila představa, že by narození Krista mohlo připadat vlastně na ten nejkratší den v roce, kdy je nejkratší dráha slunce nad obzorem a novorozený spasitel přinese nové světlo,“ doplňuje Jana Tichá.
Související
-
Byla Betlémská hvězda skutečným nebeským úkazem? Touto otázkou se zabývali mnozí astronomové
Citát z Bible o hvězdě, která mudrcům prozradila, že se v judském Betlémě narodil Ježíš Kristus, má náboženský a teologický význam. Jaký je ale jeho význam astronomický?
-
Nejjasnější meteory uvidíte v prosinci. Geminidy jsou bílé a žluté, ale také namodralé a nazelenalé
Zajímavým úkazem na prosincové obloze je meteorický roj Geminidy. Jak uvádí jihočeská astronomka Jana Tichá, obsahuje nejjasnější meteory z celého roku.
-
Kalendář vytvořili lidé uměle, časové jednotky stanovili podle pohybů vesmírných těles
Kalendáře jsou už po tisíciletí nedílnou součástí civilizace. Byly vytvořené uměle, nejprve kvůli daním. Dnes díky nim stanovujeme, kdy má kdo svátek a narozeniny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
