Byla Betlémská hvězda skutečným nebeským úkazem? Touto otázkou se zabývali mnozí astronomové
„Když se Ježíš narodil za dnů krále Heroda v judském Betlémě, hle, do Jeruzaléma přišli mudrcové od Východu a řekli: Kde je ten židovský král, který se právě narodil? Viděli jsme totiž, jak vyšla jeho hvězda a přišli jsme se mu poklonit.“ Tento citát z Bible má náboženský a teologický význam. Jaký je ale jeho význam astronomický? Různé teorie připomíná ve speciálním vánočním pořadu ředitelka hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích Jana Tichá.
„To je velmi složitá otázka už z toho důvodu, že evangelia byla napsána jako náboženský text. Rozhodně nejsou kronikou, na rozdíl třeba od historických čínských kronik, kde jsou mimo jiné velmi přesné popisy jednotlivých komet. I kdybychom to brali jako absolutní ateisté, ten text je hodně symbolický a je otázkou, jestli v něm hledat popis reálného astronomického tělesa. A to je možná otázka největší,“ odpovídá.
Lidé se snaží najít reálný předobraz Betlémské hvězdy po mnoho staletí, existovala řada teorií. „Mnozí se o to pokoušejí s nedostatečnou znalostí celého kontextu, protože musíme brát v potaz všechny pohledy dohromady. Prvním, kdo se o to pokoušel jaksi odborně z astronomického kontextu, byl Johannes Kepler, první moderní astronom a první člověk, který dokázal z nashromážděných dat o vesmíru vysledovat zákonitosti. Tím myslím tři Keplerovy zákony oběhu nebeských těles kolem Slunce,“ připomíná Jana Tichá.
Dnešní věda podle ní ví, že v období před narozením Ježíše Krista se odehrála řada zajímavých nebeských úkazů. „V podstatě se dá říct, když si dáme dohromady pohled studia Bible a teologie a pohled astronomický, že to objevení Betlémské hvězdy je zřejmě jakýsi odraz nebeských úkazů, které se odehrály,“ uvádí Jana Tichá.
Jedním z takových doložených úkazů je dokonce kometa. „V roce 12 před Kristem byl návrat Halleyovy komety. Máme ho doložený jednak z antických římských kronik, ale také z čínských záznamů, které jsou velice precizní,“ říká astronomka.
K čemu při svém bádání o Betlémské hvězdě došel, nebo naopak nedošel, Johannes Keppler? Co si mysleli jiní učenci a co s jistotou ví dnešní věda o nebeských úkazech v době narození Ježíše Krista? Poslechněte si celý rozhovor s astronomkou Janou Tichou.
Související
-
Češi nejsou ateisté, naopak věří kdečemu a různě to míchají, říká katolický jáhen Michal Opatrný
Češi jsou spíše ateisté, ale Vánoce v nich probouzejí duchovno. Občas přijdou – z tradice, nebo ze zvědavosti – také na půlnoční mši. Jak se k tomu staví katolická církev?
-
Kometa trousí prach, do kterého Země každý rok vletí. Na obloze pak vidíme Perseidy
Každé léto nabízí obloha krásné divadlo. Pozorovat můžeme takzvané Perseidy. Podle astronoma Miloše Tichého je tento meteorický roj pozůstatkem toho, co zbylo z komety.
-
Hvězdy nejsou bílé. Mají různé barvy, jen lidské oko to nedokáže vnímat
Všichni, kdo někdy sledovali filmy ze série Star Wars, vědí, že hvězdy mají různé barvy. Když se ale podíváme na noční oblohu, zdají se nám bílé. Jak je to možné?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
