Kalendář vytvořili lidé uměle, časové jednotky stanovili podle pohybů vesmírných těles
Kalendáře jsou už po tisíciletí nedílnou součástí civilizace. Byly vytvořené uměle, nejprve kvůli daním. Dnes je používáme jako komunikační nástroj, díky nim stanovujeme, kdy má kdo svátek a narozeniny. Využívá se takzvaný lunisolární kalendář.
„To znamená, že v kalendáři máme něco od Měsíce, tedy luny, a něco od Slunce, tedy soláru,“ vysvětluje jihočeský astronom Miloš Tichý.
Se Sluncem souvisí nejmenší jednotka v kalendáři – jeden den je jedno otočení Země kolem své osy. „Máme sluníčko nad jihem, Země se za 24 hodin otočí a máme sluníčko zase nad jihem. A Země oběhne Slunce za jeden rok, takže to je druhá jednotka pro kalendář,“ připomíná astronom.
Další časová jednotka je spojena s Měsícem – ten oběhne Zemi za jeden měsíc, který se pak rozděluje na týdny. Existují ale i kalendáře pouze lunární a pouze solární.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
