Kalendář vytvořili lidé uměle, časové jednotky stanovili podle pohybů vesmírných těles
Kalendáře jsou už po tisíciletí nedílnou součástí civilizace. Byly vytvořené uměle, nejprve kvůli daním. Dnes je používáme jako komunikační nástroj, díky nim stanovujeme, kdy má kdo svátek a narozeniny. Využívá se takzvaný lunisolární kalendář.
„To znamená, že v kalendáři máme něco od Měsíce, tedy luny, a něco od Slunce, tedy soláru,“ vysvětluje jihočeský astronom Miloš Tichý.
Se Sluncem souvisí nejmenší jednotka v kalendáři – jeden den je jedno otočení Země kolem své osy. „Máme sluníčko nad jihem, Země se za 24 hodin otočí a máme sluníčko zase nad jihem. A Země oběhne Slunce za jeden rok, takže to je druhá jednotka pro kalendář,“ připomíná astronom.
Další časová jednotka je spojena s Měsícem – ten oběhne Zemi za jeden měsíc, který se pak rozděluje na týdny. Existují ale i kalendáře pouze lunární a pouze solární.
Související
-
Planety se v prosinci předvedou. Bez dalekohledu uvidíte Merkur, Venuši, Mars, Jupiter i Saturn
Všech pět planet viditelných pouhým okem je možné pozorovat na noční obloze v druhé polovině prosince. Večer nízko nad jihozápadním obzorem zahlédnete planetu Merkur.
-
Nejkratší den zažijeme 21. prosince, pak začne světla zase pomalu přibývat
Dny se v prosinci krátí a pak zase prodlužují. Ve středu 21. prosince v 22.48 hodin totiž nastane zimní slunovrat, kdy zemský pól dosáhne maximálního odklonu od Slunce.
-
Vzácnou podívanou nabídne prosincová obloha. Měsíc v úplňku zakryje planetu Mars
Do úplňku dospěje Měsíc 8. prosince. Zároveň dojde k zajímavému úkazu – konjunkci, tedy přiblížení, Měsíce a planety Mars. „Navíc konjunkce bude zvláštní,“ říká astronom.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
