Kalendář vytvořili lidé uměle, časové jednotky stanovili podle pohybů vesmírných těles

25. prosinec 2022

Kalendáře jsou už po tisíciletí nedílnou součástí civilizace. Byly vytvořené uměle, nejprve kvůli daním. Dnes je používáme jako komunikační nástroj, díky nim stanovujeme, kdy má kdo svátek a narozeniny. Využívá se takzvaný lunisolární kalendář.

„To znamená, že v kalendáři máme něco od Měsíce, tedy luny, a něco od Slunce, tedy soláru,“ vysvětluje jihočeský astronom Miloš Tichý.

Se Sluncem souvisí nejmenší jednotka v kalendáři – jeden den je jedno otočení Země kolem své osy. „Máme sluníčko nad jihem, Země se za 24 hodin otočí a máme sluníčko zase nad jihem. A Země oběhne Slunce za jeden rok, takže to je druhá jednotka pro kalendář,“ připomíná astronom.

Další časová jednotka je spojena s Měsícem – ten oběhne Zemi za jeden měsíc, který se pak rozděluje na týdny. Existují ale i kalendáře pouze lunární a pouze solární.

autor: Filip Černý
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.