V Teplé Vltavě na Šumavě žije stále víc kriticky ohrožených perlorodek. Vědci je do řeky vysazují
Kriticky ohroženým perlorodkám říčním se v Teplé Vltavě na Šumavě daří. O rozšíření populace těchto mlžů se už od 90. let snaží vědci šumavského národního parku. Už několikrát tam vysadili uměle odchované perlorodky.
„Tady v klíckách se chovají. Jakmile vypadnou z ryby, která je hostitelem larev, uloží se do písku,“ ukazuje osmileté perlorodky v odchovném zařízení nedaleko Dobré u Stožce chovatel Bohumil Dort.
Do řeky vědci perlorodky vysazují právě v osmi letech jejich života. „Ve věku od pěti let výše jsou životaschopné. Už se dá předpokládat, že úhyny budou minimální. Také jsou odolnější vůči predátorům,“ vysvětluje chovatel.
Vědci vysadili perlorodky na deseti místech, která museli v řece dobře vytipovat. „Aby tam bylo dobré a stabilní dno, ideální rychlost proudění, dostatek kyslíku ve dně, kde perlorodka v tomto věku tráví většinu času. Čistota vody není problém, ta je stabilní. Jediné, co nám v Teplé Vltavě chybí, jsou pstruzi jako hostitelé perlorodek, ale to se právě v našich projektech snažíme řešit,“ vysvětluje hydrobioložka šumavského parku Eva Zelenková.
Vědci doufají, že letošní vysazení tisícovky perlorodek bude stejně úspěšné jako to loňské. „Když jsme dělali kontrolu, potvrdilo se nám, že místa jsou vybrána dobře. Poměrně velké procento perlorodek tam takzvaně sedí, nehnula s nimi ani velká voda,“ uvádí Eva Zelenková.
K ochraně populace mlžů přispěla také regulace vodáků na řece a řada projektů chránících tuto lokalitu s výjimečně čistou vodou. Díky tomu v současnosti žije v Teplé Vltavě celkem 1500 perlorodek.
Související
-
Potoky svedené do podzemních trubek vrací Národní park Šumava znovu na povrch
Kvůli vyšší produkci dřeva a tehdejší zemědělské politice narovnával minulý režim šumavské potoky. Sváděl je i do trubek pod zem. Odborníci teď vrací toky zpátky na povrch.
-
Bobři se rozšířili na mnoho jihočeských řek. Zanechávají za sebou pokácené stromy
Bobrům se čím dál víc líbí na jihu Čech. Zatímco ochranáři jsou rádi, Povodí Vltavy už méně. Bobři kácením stromů působí škody, které pro společnost znamenají náklady.
-
Nerýpat a nezpívat. V Blanském lese žije mnoho motýlů a šneků, ikonický holub doupňák i rys ostrovid
Na 212 kilometrech čtverečních se rozkládá CHKO Blanský les. Na rozdíl od Šumavy je sušší, teplejší a pestřejší na podloží. Díky tomu tu žije mnoho rostlin i živočichů.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Korejci odmítli, že by dostali od své vlády dotace, které by ovlivnily tendr na Dukovany
-
Bartoš nás zatáhl do průšvihu. Na skutečné digitalizaci se odpracovalo málo až nic, hodnotí Benda
-
Po razii v Ostravě policie obvinila exnáměstka hejtmana. Hrozí mu až deset let vězení
-
Nový systém není špatný, trpí nedostatkem času na vývoj, říká k digitálnímu stavebnímu řízení Kasl