V pátém patře paneláku sídlí miniaturní muzeum pivních lahví

Mezi starými gramodeskami, knížkami, porcelánovými hrnky, obnošeným šatstvem a další veteší, si hověla skupinka starých lahví. Hnědé pivní litrovky stály na prodejním stolečku vyskládány jak kuželky do čtverce, přehlížené zraky nakupujících lačnících po lyžích pro vnuka, kočárku pro panenky a snowboardovém vázání.

Ani mě nijak zvlášť staré láhve zprvu nelákaly, o to víc mne ale zaujal jejich majitel. Nevysoký mírně podsaditý šedesátník v džínech a zelené nenápadné bundě, jaká se nosí na vycházku se psem, s precizně zastřiženou bradkou a malýma očima skrytýma v úzkých štěrbinách bystře těkajícíma po okolí. Nedalo mi to, abych se nezeptal, jaký že tovar to na svém stolku nabízí. A dozvěděl jsem se.

František Jurčík ve svém panelákovém bytě přechovává úžasnou sbírku starých pivních lahví, které svědčí o jihočeském pivovarnictví v období od sedmdesátých let devatenáctého století do začátků století dvacátého. Když jsem se dozvěděl, že do svého malého bytu v pátém patře panelového domu nanosil čilý sběratel přes osm set vzácných lahví i mnoho půllitrů pivních bedýnek, soudků, starých píp a dalších drobností, nemohl jsem jinak než navštívit sbírku Františka Jurčíka osobně.

Mikrofon jsem, to už se rozumí samo sebou, doma nenechal...