V matematice neexistuje cesta pro krále. Musí se vysedět, říká oceněná pedagožka a autorka učebnic

12. září 2022

Docentka Alena Hošpesová z Jihočeské univerzity učí učit. Kdysi sama začínala jako učitelka prvního stupně, ale teď už se čtyři dekády věnuje teorii toho, jak dostat dětem do hlavy matematiku. Za svou pedagogickou, vědeckou a publikační činnost, ale i za vlastní učebnice matematiky a další přínos k oboru získala Cenu Miroslava Papáčka.

Proč je pro mnoho z nás matematika strašákem? „Nevím, jestli se bojíme přímo matematiky, anebo hodnocení, které dostáváme v souvislosti s našimi výkony v předmětu matematika. Já mám z poslední doby zkušenost, že děti mají úzkost zejména v případě, když se řekne, že si to musejí objevit samy, že jim učitel nemůže pomoci, protože matematiku si má dítě zkonstruovat samo. A ty děti dopředu vědí, že ta myšlenka nepřijde, že se jim to asi nepodaří,“ odpovídá Alena Hošpesová.

Alena Hošpesová, pedagožka, odbornice na didaktiku matematiky z Jihočeské univerzity

Ani dřívější postupy ve výuce počtů podle ní nebyly ideální. „Matematika se učívala tak, že to byla sada postupů, které měly nějaká zvláštní pravidla, a člověk jim někdy ne úplně rozuměl. Stačilo zapomenout jedno pravidlo a už to bylo celé špatně. To pro některé lidi také mohlo být obtížné,“ vzpomíná.

Matematika ale obtížná je. A navíc je i krásná. I to jsou slova oceněné docentky didaktiky v matematice. „Ví se, že v matematice neexistuje cesta pro krále. Matematika je prostě práce. Nedá se jít jednodušší cestou. Nelze se ji naučit nějakým jednoduchým způsobem, musí se vysedět,“ dodává.

Své tvrzení Alena Hošpesová vzápětí vysvětluje: „Teď se hodně mluví o matematické gramotnosti a na první pohled to vypadá, že to je nějaká jednodušší matematika. Ale matematická gramotnost je definovaná tak, že jsem člověk, který dokáže matematiku rozpoznat a použít při řešení nějakých životních problémů. Ale abych to mohla udělat, musím rozumět tomu, co ty pojmy znamenají a jak s nimi pracovat. Součástí matematické gramotnosti je to porozumění.“

Čtěte také

Rozpoznat v životní situaci tu matematickou a vědět, který postup použít, vyžaduje podle Aleny Hošpesové zkušenost. „A tu nabydu tréninkem ve škole. Starší kolegové říkávají, že nestačí, když jako žák či student vyřeším úlohu jednou nebo dvakrát, ale je dobré si ji vyřešit několikrát a dostat tak matematické řemeslo,“ komentuje.

A čemu říkají matematici řemeslo? „Když už o některých krocích řešení vůbec nepřemýšlím, vím, že se to tak dělá, a přemýšlím o složitějších vztazích, které jsou v zadání. Matematické řemeslo potřebuju k tomu, abych nemusela každý krok postupu odvozovat,“ říká Alena Hošpesová.

Při studiu doporučuje vyřešit podobných úloh třeba deset. „Pak už vím stoprocentně, jak na to, takže na to najedu a přemýšlím jen o problematických místech řešení. Čili nestačí látce rozumět. Opravdu to vyžaduje nácvik. A tím pádem někdy i domácí úkoly,“ usmívá se na závěr.

Celý rozhovor s oceněnou Alenou Hošpesovou o matematice si poslechněte online.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.