V jihočeské krajině přibylo bobrů. Jsou stále častěji vidět v okolí řek i u měst

Čerstvé stopy jsou vidět například u Vltavy nedaleko Českých Budějovic. „Tento strom je jasným důkazem, že bobr tady je. Jsou na něm vidět i otisky zubů. Tenhle strom bobr zřejmě pokácet nechtěl, ale šlo mu o mízu jako potravu,“ ukazuje myslivec Rudolf Grmela nedaleko mostu u silnice E55, která vede z Českých Budějovic na Český Krumlov.

S dalšími myslivci hledal na březích Vltavy i bobří nory. „Úspěšní jsme ale nebyli, protože břeh je hodně členitý. Bobr vylézá z vody jen v noci a člověk ho těžko uvidí. Nedělá žádné velké škody a nevadí tady ani myslivcům,“ dodává.

Bobři se na jih Čech postupně dostali z Vysočiny, západu Čech a Šumavy, kde je jejich populace poměrně velká.

Na jihočeských rybnících se podle ředitele českobudějovické pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny Jiřího Bureše vyskytují jen velmi zřídka. „Známky pobytu bobrů jsou na téměř celém toku Otavy. Máme výskyty z Blanice, Nežárky, Lužnice a po Malši bobři pronikli až na hranice krajského města. Něco podobného se děje i na území Vltavy,“ říká.

Čtěte také

Tygří moč na třpytivém papírku dokáže zahnat divočáky. Vyzkoušeli to v Boršově nad Vltavou

Zatímco na rybnících dokáží bobři způsobit velké škody, na řekách je jejich přítomnost žádoucí. „Bobři dokáží geniálně zadržovat vodu v krajině tím, že i na menších tocích staví hráze. Kácí stromy na březích, které zůstanou ležet v toku, a řeka tak začíná meandrovat. Vytváří se hlubší tůně a biotopy pro velké množství živočichů a rostlin,“ uvádí Jiří Bureš.

Na rybnících je ale podle něj situace jiná. „Ucpávají odtoky rybníků a jsou schopni zastavit i jejich přítoky. Budují si také nory v hrázích, a tím mohou rybník zcela vypustit nebo hráz zlikvidovat,“ vysvětluje.

Rybáři v současnosti žádné náhrady za škody způsobené bobry od státu nedostávají. Vláda ale připravuje změnu zákona, která by jim to umožnila.