Myslivci stěhují krmelce z pasek do lesa. Mohou střílet i mladší kusy, s čímž někteří nesouhlasí

Nucené kácení smrků kvůli kůrovcové kalamitě už na Dačicku a Vysočině výrazně mění i hospodaření s lesní zvěří. Motorové pily loni poslaly k zemi tisíce hektarů lesů, zvěř tak musí hledat nová útočiště a myslivci nové způsoby, jak se o ni postarat.

„Srnčí, zajíc, drobná zvěř má svoje teritorium. Jestliže se vybudují oplocenky, obrovská plocha se zaplotí kvůli tomu, že se vysazují listnáče, dojde k tomu, že zvěř nemá to prostředí,“ ukazuje člen mysliveckého spolku z Luk nad Jihlavou Vladimír Prchal na velké holiny kolem obce. Ty tu zbyly po masivní kůrovcové těžbě. 

Vladimír Prchal teď kvůli tomu musí občas přestěhovat i celé krmelce. „Musíme najít vhodné stanoviště, kam krmelec dáme. V zimě, když tu zvěř přikrmujeme, tak se nám tam soustředí, a pokud bychom ji nechali v pasece, kde je mladá kultura, tak srnčí je takzvaný okusovač a docházelo by k neúměrným škodám na vysázených stromkách,“ vysvětluje.

Škodám na nové výsadbě se ale nesnaží vyhnout jen myslivci. Cesty hledá i ministerstvo zemědělství. Od nového roku kvůli tomu například upravilo vyhlášku o době lovu některé zvěře.

„Ministerstvo zemědělství rozšířilo doby lovu několika druhů spárkaté zvěře. Pomůže to především oblastem zasaženým kůrovcovou kalamitou, které jsou osázené novými stromky, právě ty totiž spárkatá zvěř okusuje a ničí,“ potvrzuje mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Do dvou let věku tak bude možné celoročně střílet například daňky, srnce nebo muflony.

Čtěte také

Lesníci v Píseckých horách vysazují nové stromky i do zmrzlé půdy, práci jim přidělal kůrovec

Někteří myslivci ale rozhodnutí ministerstva považují za kontroverzní. „Pro myslivce je to nová věc, kterou jsme tady neznali. Někteří to vnímají jako genocidu zvěře, vybíjení. Vlastníci lesů, kteří současně dělají myslivost, to, myslím, vítají, ale doufám, že to budou dělat s rozumem,“ říká předseda dozorčí rady havlíčkobrodského mysliveckého spolku Roman Vácha.

Některé mladší kusy i do dvou let věku je totiž podle něj snadné zaměnit již třeba s březí samicí. „Člověk se může i splést a uloví starší kus, který už v sobě má zárodek nového pokolení, kdy zejména u srnčí zvěře se vyvíjí právě od ledna ten plod a ulovit takovou březí samici není žádný zážitek,“ dodává.

Vyhláška upravuje i dobu pro lov dospělých kusů. Třeba srnce obecného mohou myslivci střílet o dva týdny dřív, tedy od 1. května.