V bývalém klášteře v Táboře objevili nástěnné kresby. Autory nejsou mniši, ale vězni
Historické nápisy a kresby objevili pod omítkou restaurátoři při obnově rajského dvora v bývalém augustiniánském klášteře v Táboře. Nepocházejí od mnichů, kteří se tam modlili, ale od trestanců.
Klášter se totiž po josefinských reformách přeměnil na věznici a rajský dvůr plnil funkci vězeňského dvora.
„Když jsme odstraňovali pozdější zazdívky, protože věznice měla několik fází, objevily se pod nimi původní omítky a malby z doby první fáze věznice. Na nich byly zápisy tužkou, které učinili první vězňové,“ říká ředitel Husitského muzea Jakub Smrčka.
Na bílé zdi je zřetelná i figurální malůvka, která tematicky zcela jasně odkazuje na prostředí, ve kterém vznikla. „Tady vidíme dokonce i postavičku vězně s koulí na noze a několik zápisů historickým písmem, které se tehdy používalo. Něco jsme už rozluštili, tady mluví o nějakém Jírovi z Tábora,“ ukazuje Jakub Smrčka.
Epocha zániku kláštera začala v roce 1782 v rámci reforem Josefa II. Augustiniáni v Táboře sice zrušeni nebyli, ale mniši nesměli přijímat další členy, čímž byl klášter ponechán na vymření.
Válka a komunistický režim poničily klášter ve Vyšším Brodě. Vše ještě zhoršily zdlouhavé restituce

Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě a jen několik desítek kilometrů vzdálený hornorakouský premonstrátský klášter Schlägl. Pojí je bezprostřední sousedství, společná historie i podobné poslání, ale zcela odlišná je jejich současná situace.
Přestavba sakrálního areálu na věznici začala po roce 1816. Do současnosti se z té doby dochovalo i několik cel, které zůstanou v původním stavu. „Jednou z nich je cela číslo dvě, o které ve svých vzpomínkách píše Karel Valter. Jsou tady zatím stará křesla a mají tu zázemí dělníci, ale potom z cely vyjmeme dodatečně vložené elektrické osvětlení a zase to bude vypadat jako kdysi,“ dodává ředitel muzea.
Upozorňuje také na zvláštní výklenky u dveří cel. „Ty byly odvětrány do komína a sloužily k uložení kýble, který zastupoval toaletu,“ vysvětluje.
I cely měly své vytápění, pro které se používal podobný systém jako na zámcích. „Vytápělo se v topeništi přístupném pouze z chodby za železnými dřívky a to teplo se vhánělo do litinových těles, která byla napevno umístěna v celách, přišroubována, aby žádný mechanický prvek nemohl vězeň odmontovat a použít třeba při útěku,“ popisuje Jakub Smrčka.
Rekonstrukce bývalého kláštera, později věznice a v současnosti sídla Husitského muzea si podle něj vyžádá zhruba 42 milionů korun. Opravy mají skončit na jaře příštího roku.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
V horách u Zlatých Hor je víc zlata, než stát čekal. Lidé tu ale těžbu nechtějí
-
Místo nového začátku v Londýně tragická nehoda. Ve zříceném letadle Air India byla i mladá rodina
-
Izrael zaútočil na několik íránských měst, zabil vůdce revolučních gard. Írán zareagoval protiútokem
-
Sex, nebo nenávist! Manosféru zrodil odpor k emancipaci žen, část z ní je čistý byznys