Už v dětství se rozhodl, že bude psát jako Jules Verne. Dobrá kniha musí být podle spisovatele Jiřího Macouna dynamická
Českobudějovický spisovatel a ilustrátor Jiří Macoun píše beletrii i naučnou literaturu pro děti a mládež. Je autorem dětských dobrodružných příběhů, knih z oblasti vojenské historie po mladé čtenáře a také komiksů.
Pro spisovatelskou kariéru se rozhodl už ve školních letech. „Asi v šesté třídě mi spolužák doporučil, abych si přečetl v čítance ukázku z díla Julese Verna Tajuplný ostrov. Ta pasáž byla velice zajímavá, dynamická, šlo o začátek knihy, kde autor používá jen přímou řeč. V tu chvíli jsem si řekl, že takhle chci také psát knihy. Už v té době jsem totiž uvažoval o tom, že bych měl být spisovatelem, protože mě bavilo vytváření příběhů,“ vypráví.
Svého rozhodnutí se pak držel a k posunu děje ve svých knihách také používal přímou řeč. „Dialog je to nejdůležitější na moderním literárním díle. Proto se také Jules Verne čte dodnes, protože byl moderní, používal přímou řeč k posunování děje,“ dodává.
Čtěte také
Nejdůležitější je však podle Jiřího Macouna samozřejmě vymyslet zápletku. „Já tomu říkám kudrlinky nebo uzlíky na zápletce, to je to nejdůležitější, co autor musí pojmout. Podle mého názoru 99 procent knih jsou takové, které přečtete jednou, odložíte a už se k nim nevrátíte. Ale literaturu jako takovou, z hlediska lidské společnosti, dělá to jedno procento knih, které mají nějakou nadčasovou rovinu, a ty se musí vymyslet,“ říká.
Sám byl podle svých slov v dětství knihomolem zvláštního druhu. „Nakoukl jsem do knížky, a když se mi nelíbila, odložil jsem ji rychle. Například s Vinnetouem jsem skončil na patnácté stránce, protože to je taková popisná záležitost, což mě nebavilo. Pak ale byly knížky jako převyprávěný Robinson Crusoe, Tajuplný ostrov a zvlášť fantastická literatura od Stanislava Lema, které jsem četl neustále pořád dokola. Tím jsem si vytvořil nějaký svůj literární vzor a představu, jak by asi dobrá literatura měla vypadat,“ popisuje.
Celý rozhovor se spisovatelem a ilustrátorem Jiřím Macounem si poslechněte online.
Související
-
Budějovičtí se k předkům z vykřičených domů hrdě hlásí, říká autor příběhu z nevěstinců Jan Štifter
Café Groll. Tak se jmenuje novela Jana Štiftera o prvorepublikových prostitutkách z centra Českých Budějovic. Vznikla podle ní divadelní inscenace i rozhlasová četba.
-
Kdyby policie prověřovala, co autoři detektivek hledají na internetu, jdeme všichni do vězení
Na kopci, Promlčení, Polednice, Vzplanutí a teď Mizení – to jsou detektivkové tituly spisovatele Jiřího Březiny. Za dva z nich získal i cenu pro nejlepší českou detektivku.
-
Krkonoše mají Krakonoše, Šumava Lesní matku. Je to zachránkyně i lidožroutka, říká sběratel bájí
Jen ten, kdo Šumavou chodí pomalu, zjistí, že to není pouze národní park, ale také obrovská bytost s řadou zajímavých povah a nectností. To říká spisovatel Ondřej Fibich.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
