Teploty okolo mínus 40 až 50 stupňů se snáší těžko, vzpomíná astronom Antonín Mrkos na pobyt v Antarktidě

25. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jediný pozůstatek po tramvajích v Českých Budějovicích. Na Mariánském náměstí zůstal tramvajový sloup, který doplňuje pamětní kámen

Ve Vltavínu se nejprve zastavíme na Mariánském náměstí v Českých Budějovicích, kde můžete dodnes vidět poslední pozůstatek tramvajové dopravy v krajském městě. Poté nás čeká výlet do Třeboně, vypravíme se s archeologem Ondřejem Chvojkou za pravěkými Jihočechy a nakonec si můžete poslechnout unikátní nahrávku astronoma Antonína Mrkose o jeho pobytu v Antarktidě.

První tramvaj projela městem v roce 1909

„Budějovice ještě na počátku 20. století neměly elektrifikaci. Vlastně ji ani nepotřebovaly, protože tu byl velice dobrý plynový rozvod a ulice a velké budovy se osvětlovaly plynem,“ připomíná fotograf a autor knih o městě Milan Binder.

Jediný pozůstatek po tramvajích v Českých Budějovicích. Na Mariánském náměstí zůstal tramvajový sloup, který doplňuje pamětní kámen

Dopravu ale bylo nutné řešit. „Nejprve se uvažovalo o koňské tramvaji, dokonce o parní tramvaji, ale nakonec se postavila elektrárna na místě dnešní teplárny, vznikla vozovna a v roce 1909 začal provoz elektrických tramvají,“ říká Milan Binder.

Tramvaje jezdily v jihočeském krajském městě celkem 41 let. Jejich zvonec naposledy zacinkal 3. března 1950. „Po válce byla spousta kolejnic vybombardovaných, některé kusy chyběly, tak bylo jednodušší udělat provoz trolejbusový než opravovat staré koleje. Tramvaje se odvezly do Mostu, tvrdilo se, že se vrátí, že je to jenom dočasně, ale nakonec se nevrátily nikdy,“ uzavírá Milan Binder. Více uslyšíte v první části Vltavínu.

Antarktida jako bílé peklo

A na závěr Vltavínu se vydáme až do Antakrtidy. Pokud vás totiž zaskočilo aprílové střídání počasí a hudrali jste na něj, třeba jako já, tak si asi s úlevou, stejně jako já, poslechnete, že jsou místa, kde je daleko hůř. 

A byl u toho i Jihočech Antonín Mrkos. Ano, hvězdářská legenda, která se dvakrát vypravila na jižní pól. Poprvé pobýval v Antarktidě v letech 1957 až 1959, poté ještě v rozmezí let 1961 a 1962. Jeho následující vyprávění vzniklo poté, co se vrátil, ve studiu Českého rozhlasu České Budějovice. 

„Teploty okolo mínus 40 až 50 stupňů Celsia se snáší těžko,“ vzpomíná astronom Antonín Mrkos na svůj pobyt v Antarktidě a vypráví například, jak těžké bylo dojít třeba jen do jídelny polární stanice. „Cesta na jídlo byla si půl kilometru dlouhá, ale trvalo to někdy i hodinu a déle, než jsme se tam dostali,“ dodává s tím, že pokud se zvedl arktický uragán, neviděli často polárníci ani na konec své natažené ruky před sebou.

V tomto Vltavínu si poslechnete první část jeho vzpomínek.

Antonín Mrkos od roku 1965 pracoval jako vedoucí hvězdárny na Kleti. Zaměřil se především na pozorování malých těles sluneční soustavyplanetek a komet. Během svého života objevil, nebo byl spoluobjevitelem celkem 273 planetek a 13 komet. 

Spustit audio

Související