Světová hvězda „Funny Girl“ Barbra Streisand dokázala, že ošklivé káčátko se může stát ideálem

23. duben 2022

„Nejsem zpěvačka, ale herečka, která zpívá.“ Tak kdysi upřesnila své, řekněme, profesní zaměření  megastar světové filmové a hudební zábavy Barbra Streisand. A jako by v této větě bylo bezděčně ukryto to, co je na ní fascinující – že se dokázala proslavit na dlouhá léta v různých uměleckých oborech.

Navíc je Barbra Streisand důkazem, že cílevědomost a pracovitost ruku v ruce s talentem nakonec sladké plody přináší.

Barbara Joan Streisand se narodila židovským rodičům 24. dubna 1942, tedy před osmdesáti roky, do poměrů, které měly k luxusu vskutku daleko, do maličkého temného bytu z červených cihel v newyorském Brooklynu. Byla na světě něco přes rok, když jí zemřel otec, intelektuál, učitel angličtiny, historie a  psychologie. A matka zůstala na dcerku a syna sama.

Vše si na cestě ke slávě musela Barbra tvrdě vybojovat a vzepřít se i tomu, že nebyla ideálem krásy. Ale velké úspěchy přišly brzy, v podobě prvního vynikajícího a vlastně již nepřekonaného alba z roku 1963, avšak také ústřední role v životopisném broadwayském a později i zfilmovaném životopisném muzikálu Funny Girl.

A tak mohl časopis Newsweek už v roce 1966 napsat, že „malé, strašné ošklivé káčátko se stalo ideálem.“ A Barbra pokračovala dál a sbírala Oscary, Zlaté glóby i ohromné prodeje desek.

Hlavně ale získávala velkou popularitu a přízeň za muzikály či filmy Hello Dolly, Co dál, doktore, Zrodila se hvězda a Takoví jsme byli a za plejádu slavných písniček, třeba právě z filmu zmiňovaného na posledním místě: The Way We Were. To je hudební pozdravení s jubilující Barbrou Streisand.

autor: Jiří Kasal
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.