Papež František miloval Mozarta, ale své sbírce desek měl také Edith Piaf, Astora Piazzollu i Elvise Presleyho
Svět se na počátku tohoto víkendu rozloučil s papežem Františkem, který mnoho lidí na této planetě oslovil svou laskavostí, bezprostředností a sociální i ryze lidskou empatií. Vedle řady jiných obdivuhodných vlastností se lidem přiblížil také civilností svého chování a některých svých zájmů.
Dobře se třeba ví o papeži Františkovi, že měl jako správný Argentinec velice rád fotbal, speciálně klub San Lorenzo, a obdivoval fotbalové schopnosti Diega Maradony.
Jeho zájem poutalo také široké spektrum hudby. Z klasiky miloval především Mozarta. Měl rozsáhlou sbírku hudebních nosičů a ještě před svým zvolením do papežského úřadu si oblíbil jeden obchod s gramodeskami v Římě. Pak už jej mohl navštěvovat samozřejmě méně, ale před třemi lety se do obchodu vydal, aby mu požehnal po rekonstrukci.
Před několika roky kardinál Gianfranco Ravasi, emeritní prezident Papežské rady pro kulturu, v jednom novinovém rozhovoru řekl, že kromě klasické hudby obsahuje hudební archiv papeže Františka také staré album s největšími hity Edith Piaf, melodie argentinského tanga vytvořené Astorem Piazzollou a sbírku disků s gospelovými písněmi Elvise Presleyho.
Ano, tango měl papež František ve svém srdci. Mimochodem, nedávno mu lidé před nemocnici, kde se léčil, přišli jeho milované tango zatancovat. A tak myslím, že bude dobré, když jedno slavné argentinské tango jeho krajana, hráče na bandoneon Astora Piazzolly zahrajeme – Libertango.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
