Mozartův spinet jako vzpomínka na operetního a muzikálového zpěváka Karla Bláhu

10. květen 2025

Den po prvním máji přišla smutná zpráva, že se v sedmasedmdesáti letech uzavřel životní příběh výborného muzikálového a operetního zpěváka Karla Bláhy, dlouholetého sólisty Hudebního divadla v Karlíně.

Tam tento rodák z Prahy vytvořil plejádu výrazných rolí – třeba Tonyho ve West Side Story, Eisensteina v Netopýrovi nebo Jima v Rose Mary.

Ale kariéra Karla Bláhy, který vystudoval na konzervatoři operní zpěv, začala už v šedesátých letech ve vodách pop music, kdy byl členem kapely Petra Hanniga Pastýři, kromě jiných společně s Jitkou Zelenkovou, s níž také vyhrál pěveckou soutěž Talent 67. Pak natočil i několik singlů, včetně pěkné písničky Mozartův spinet.

V sedmdesátých a osmdesátých letech se objevil také v televizních filmech a zábavných pořadech. Jeho lyrický tenor jej předurčil k volbě italského repertoáru. Natočil album nejslavnějších italských hitů a studoval dokonce na starobylé Accademii Nazionale di Santa Cecilia.

Ostatně medley italských šlágrů jako bonus obsahuje CD kompilace, kterou zpěvákovi Karlu Bláhovi vydal v roce 2007 František Rychtařík a jejíž titulní písničkou je verze hitu country zpěvačky Patsy Cline Crazy, Milošem Skalkou česky otextovaného pod názvem Blázen.

Já však v Hudebním pozdravení k poctě Karlu Bláhovi vyberu právě tu starou nahrávku s „něžně beatovou“ skupinou Pastýři z roku 1968 písničky nedávno zesnulého Petra Hanniga a textaře Pavla Gryma Mozartův spinet.

autor: Jiří Kasal
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    mujRozhlas

    –  audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.