Štěpka, odpady a Temelín mají českobudějovické teplárně do deseti let nahradit uhlí

Plán je součástí dlouhodobé strategie teplárny pro příští tři desetiletí, kterou schválila rada města České Budějovice. Cílem je do roku 2030 kompletně opustit fosilní paliva. I přes tento záměr ale stavba ZEVA nachází odpůrce.

„Mluvíme o zařízení na energetické využití odpadu, často se objevuje pojem spalovna. Je potřeba vysvětlit, že dneska to nazýváme ZEVO z toho důvodu, že pouze nespalujeme, ale vytváříme de facto další užitek v podobě výroby silové elektřiny a tepelné energie,“ vysvětluje místopředseda představenstva českobudějovické teplárny Tomáš Kollarczyk.

Výtopna Vráto, kde má nové ZEVO stát, momentálně funguje pouze jako záložní zdroj a navíc přestane časem splňovat emisní limity. Kapacita nového zařízení by měla být 160 tisíc tun odpadu ročně. Tomu odpovídají i předběžně odhadované náklady na stavbu. „V dnešní cenové úrovni hovoříme o částce v řádu kolem 2,8 miliardy korun, ale to je čistě odhad, který může doznat změn,“ uvádí Tomáš Kollarczyk.

Už letos na podzim by se měla teplárna napojit na teplovod vedený z jaderné elektrárny Temelín. Další investici, která by měla pomoci ke kompletnímu odklonu od uhlí, chce spustit v příštím roce. „Zahájíme výstavbu kotle, který bude umět zpracovávat biomasu, tedy dřevní štěpku. Bude schopen fungovat v kombinaci s uhlím nebo případně pouze na dřevní štěpku,“ popisuje Tomáš Kollarczyk.

Čtěte také

Začala stavba horkovodu, který přivede teplo z Temelína do Budějovic

Chystaná stavba nového ZEVA ale vadí například zástupcům místní Strany Zelených. Podle Stanislava Černého je plánovaná kapacita zařízení příliš vysoká. „I s ohledem na to, že do budoucna by se měla zvýšit míra recyklace odpadu až na 65 procent, skládkování tohoto toxického odpadu vychází v dnešní době dva tisíce korun na tunu, to znamená, že by to zatížilo rozpočet o dalších sto milionů korun ročně,“ připomíná.

Další z výhrad míří k ceně za samotnou stavbu zařízení. „Z našeho pohledu teplárna sama na to určitě mít nebude, je otázka, jestli se na tom bude podílet město nebo Jihočeský kraj. Myslím, že ta suma je tak vysoká, že ani město ani kraj nedokáže tak vysoký objem financí najít,“ říká Stanislav Černý.

V České republice aktuálně fungují čtyři ZEVA, a to v Praze, Brně, Liberci a Chotíkově u Plzně. Českobudějovická teplárna chce teď s projektem postupně seznámit i veřejnost.