Řekli mi, že to byla jen halucinace, od té doby ale slyším hluboké ticho, vypráví spisovatel Josef Formánek

18. srpen 2021

Spisovatel Josef Formánek je autorem řady cestopisných románů, zfilmovaného příběhu Úsměvy smutných mužů a nejnověji Knihy o tichu. „Myslím si, že ticho je důležité pro náš osobní vnitřní klid,“ říká.

Kniha podle jeho slov přináší různé příběhy, veselé i smutné, z různých koutů světa. „Ať se odehrávají u nás, za polárním kruhem, na afrických pláních nebo v indonéském pralese, v příbězích je vždy v nějakém momentě velmi důležité ticho. Ticho před nějakým rozhodnutím, ticho, když se na sebe dva dívají a mlčí… Ticho tu knížku propojuje,“ prozrazuje.

„Ticho je tam ještě z jednoho důvodu, který nechám jako tajemství, dokud si to lidi nepřečtou, protože já považuji ticho za takovou zvláštní majestátní entitu,“ dodává Josef Formánek.

Čtěte také

Doplňuje, že jako většina lidí si také dřív pouštěl jako kulisu televizi a milovat ticho se naučil až později. „Zažil jsem jednu zvláštní noc, kdy jsem uviděl zlatý sloup a slyšel jasný hlas, i když v místnosti nikdo nebyl. Psychiatři mi samozřejmě řekli, že to byla jen halucinace náboženského charakter nebo psychospirituální krize, ale mně je vlastně jedno, jak to kdo nazývá. Důležité pro mě je, že od té doby slyším hluboké ticho, i když jsem třeba v hlučném městě. Cítím ho hluboko uvnitř sebe a je to takový příjemný stav, kdy se vás věci okolo tolik nedotýkají,“ popisuje.

V Úsměvech smutných mužů Josef Formánek odvyprávěl vlastní příběh o závislosti na alkoholu, Knihu o tichu předchází pověst, že je ještě osobnější. „Nepsal jsem to s tím záměrem, já jsem ji vlastně původně nepsal o sobě, ale o svých láskách, svých nejbližších, o svých radostech. A vlastně to, jak píšete od druhých, definuje i vás samotné. Díky tomu je to tak otevřené,“ vysvětluje.

Celý rozhovor se spisovatelem Josefem Formánkem si poslechněte online.

Spustit audio

Související