Sochy připomínající druhou světovou válku dnes téměř nenajdete. Upadly v zapomnění nebo byly likvidovány, říká historik
V pořadu Vltavínu si můžete poslechnout další archivní nahrávky, které jsou z velké části skutečnými unikáty. Zavedou nás do historie, protože vznikaly třeba i před několika desítkami let, ale samy o historii také pojednávají. A je vždy poučné se za historickými událostmi ohlédnout.
Proč je tak málo připomínek války
V prvním ohlédnutím, které jsem natočil s historikem umění Jaromírem Procházkou, si připomeneme výročí konce druhé světové války. Ale trochu jinak, než bývá zvykem.
Po konci první světové války zůstal snad v každé vesnici nebo městě pomníček připomínající tuto válku, ale najít dnes nějakou sochu, která připomíná konec druhé světové války, to dá práci.
Jeden najdete v Mnichu na Jindřichohradecku, jedna socha stojí u Vitějovic a památník najdete také na hřbitově sv. Otýlie v Českých Budějovicích. Ostatní pomníky jsou spíše ve smyslu oslavy slovanského bratrství.
„Vznikala díla na poctu padlým rudoarmějcům, ale ta jsou na mnoha hřbitovech. Postupem doby upadla v zapomnění nebo byla likvidovány, asi i záměrně, což není z mého pohledu historika ta nejlepší cesta, mlčet o svých vlastních dějinách,“ dodává Jaromír Procházka.
Proč to tak je? Odpovědi najdete v online záznamu Vltavínu.
Co se týče válek, připomeneme si v pořadu také přes dvacet let starou nahrávku reportéra Jaroslava Klímy s archivářem Adolfem Kalným o Třeboni. A bude také o válečných letech a to na přelomu 16. a 17. století.
Vzpomínky Antonína Mrkose
V tomto Vltavínu se také potřetí, ale naposledy, zaposloucháme do archivních nahrávek se vzpomínkami astronoma Antonína Mrkose. Ten se v rozmezí let 1957 až 1963 zúčastnil dvou sovětských expedic v Antarktidě.
Pracoval tam jako astronom, ale každý člen takové expedice musí být svým způsobem všeuměl, který dokáže zastat více profesí. A že o nebezpečí nebyla nouze, o tom se dnes také přesvědčíme. Největším nebezpečím je pro polárníky totiž nejenom mráz, ale také oheň.
Inspirace pro výlet, Václavské sklepy
A protože je květen a vypadá to podobně jako v květnu loňském, čili blíží se opět další pocovidové rozvolnění a s ním i otevření památek, pustím vám reportáž, kterou jsem natočil ještě v době, kdy to bylo možné.
V Českém Krumlově, ve Václavských sklepeních, s kastelánem Pavlem Slavkem. Pokud se budete do Krumlova chtít vypravit, tak ať máte inspiraci. V těchto prostorách byl totiž pravděpodobně vězněn král Václav IV.
Související
-
Voják na stráži je asi jediným pomníkem, o jehož likvidaci se mluvilo ještě dřív, než ho postavili
Bitvu u Zborova, první velký a úspěšný vojenský zásah českých legionářů na východní frontě, připomíná v Českých Budějovicích socha, která má sama velmi pohnutý osud.
-
Zprávy ze světa ani z domova neměli, všechny novinky se dozvěděli až po návratu z ledové pustiny
Pokračování vzpomínek astronoma Antonína Mrkose na jeho pobyt v Antarktidě, ale i zajímavosti o jižních Čechách v době bronzové a o třeboňském náměstí nabízí pořad Vltavín.
-
Masaryk, Tyrš, purkmistr Puklice. Ti všichni měli mít v Budějovicích pomník
Desítky pomníků a pamětních desek najdeme dnes v Českých Budějovicích. Mohlo jich tu být ale ještě mnohem víc. Celá řada plánů se totiž nakonec neuskutečnila.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
