Masaryk, Tyrš, purkmistr Puklice. Ti všichni měli mít v Budějovicích pomník

Ředitel Státního okresního archivu v Českých Budějovicích Daniel Kovář připomíná, že postavit pomník není úplně jednoduché. Je potřeba mít peníze, vhodné místo, umělce, architekta i dostatek času. Pomyslným rekordmanem je pomník biskupa Jirsíka pod Černou věží, který se projektoval 43 let.

S Janem Valeriánem Jirsíkem souvisí i jeden neuskutečněný plán. „Krátce po jeho smrti se uvažovalo o postavení velkého novogotického sarkofágu, takové pohřební kaple vedle kostela svatého Václava, asi tam, kde je dnes hotel Clarion. Sešlo z toho z finančních důvodů a také proto, že Jirsík už měl svůj hrob a byl by problém s přenosem ostatků,“ říká Daniel Kovář.

Počátkem 20. století vznikl nápad vybudovat pomník purkmistra Ondřeje Puklice ze Vztuh, který byl zavražděn v 15. století svými politickými odpůrci. Myšlenky se ujal vlastivědný pracovník a nadšený badatel František Miroslav Čapek, který se zasloužil o odhalení pomníku Jakuba Kubaty ve Zbudově v roce 1904.

Narazil na autoritu doktora Zátky

Založil spolek, začal sbírat peníze, ale plán skončil kvůli poměrně kurióznímu důvodu. „František Čapek doufal v podporu tehdejšího vůdce budějovických Čechů doktora Augusta Zátky. Když za ním přišel, Zátka to smetl ze stolu s tím, že Češi mají aktuálně větší problémy než odhalovat pomník středověkého purkmistra. Autorita Zátky byla taková, že i jinak houževnatý Čapek prostě od té myšlenky velmi rychle upustil,“ popisuje ředitel archivu.

Za první republiky měl v Českých Budějovicích řadu příznivců zakladatel Sokola Miroslav Tyrš. „Jak se blížilo sté výročí jeho narození v roce 1932, objevovaly se snahy postavit pomník u vchodu na Sokolský ostrov. Ten byl ale v té době velkým staveništěm a moc se nehodil pro stavbu pomníku. Když si nechali utéct velké výročí, myšlenka nakonec zapadla,“ vypráví Daniel Kovář.

Ředitel budějovického archivu Daniel Kovář s plánem na přestavbu Senovážného náměstí. Na prostranství uprostřed měl stát pomník Tomáše Garrigue Masaryka|foto: Zdeněk Zajíček

Mluvilo se samozřejmě také o pomníku Tomáše Garrigue Masaryka. Ten se v Českých Budějovicích zastavil v roce 1918 při návratu do vlasti a osobně tu byl také v roce 1924 na sokolském sletu. „Měl tu řadu příznivců a krátce po válce vznikl spolek pro postavení pomníku,“ připomíná Daniel Kovář.

Koncem 30. let byla vyhlášena soutěž na Masarykův pomník, který se měl stavět na Senovážném náměstí. Soutěž skončila na přelomu let 1938 a 1939 a v březnu 1939 se měla uskutečnit velká výstava soutěžních projektů. „Při znalosti našich dějin víme, že výstava nakonec nebyla a Masaryk také ne,“ uzavírá ředitel archivu.