Rytíři stále existují. Nemají zbroj ani kopí, ale rytířské způsoby jim zůstaly. Pomáhají lidem v nouzi
Maltézští rytíři mají v Čechách dlouhou tradici. Devítisetletý řád má v Praze své velkopřevorství, v krajích pak jednotlivé „delegace“ a dceřiné organizace. K nim patří i Česká maltézská pomoc, která už oslavila 25 let svého působení na jihu Čech.
Ve jménu rytířství se stará o lidi s handicapem. Vozí například speciálně upravenými mikrobusy postižené děti do škol, vozíčkáře k lékaři, ale třeba i jen ke kadeřnici, kam by se bez pomoci těžko dostávali.
„Maltézské rytíře lidé nejsnáze poznají právě na silnicích. Auta jsou tím nejviditelnějším, co můžete na první pohled zaznamenat,“ říká ředitel českobudějovické pobočky České maltézské pomoci Jan Rada.
Zdravotní a humanitární služby vyplývají z poslání řádu – o někoho pečovat, když je mu špatně. „Chodíme na služby první pomoci, většinou se jedná o církevní a sportovní akce. Pak poskytujeme takzvanou psychosociální pomoc. Ta je určena lidem, kteří se cítí osaměle, opuštěně, kteří se cítí na okraji,“ popisuje Jan Rada.
Česká maltézská pomoc provozuje na jihu Čech klub pro seniory, dochází k potřebným domů a navštěvuje i sociální zařízení a nemocnice. „V období covidu to bylo samozřejmě nemožné, přesto naši dobrovolníci udržovali kontakt s těmi lidmi. Alespoň jim volali, psali si... Je to velké omezení a lidé se přece jenom těší, že za nimi někdo přijde, kdo k nim jakoby patří, a alespoň na chvíli nejsou sami,“ doufá ředitel v otevřenost nemocnic i během nadcházející doby.
Zaměstnanci, kteří poskytují sociální služby, chodí v červených uniformách s velkými kříži na zádech. Dobrovolníky poznáte podle triček s malým znakem na prsou.
Oficiální garderoba maltézských rytířů ale vypadá úplně jinak. „Když jdou rytíři do kostela, mají speciální oblečení. Muži chodí v černém taláru, který se jmenuje kukule a má na prsou velký bílý osmihrotý kříž. Dámy chodí v pláštěnce, což je něco jako pelerína, a kříž mají na levém rameni,“ popisuje Jan Rada.
Stát se maltézským rytířem není úplně jednoduché. „Řád je přísně výběrový. Přihlásit se může každý, ale řád si vybírá. Všichni členové a příchozí by měli napřed prokázat, že chtějí sloužit. Tak, jak to bylo v historii,“ poukazuje rytíř Jan Rada, podle kterého je důležitá práce a dobré výsledky. Šanci stát se rytířem mají nejen muži, ale i ženy, které pak dostávají titul řádové dámy.
Celý rozhovor s Janem Radou o Řádu maltézských rytířů a činnosti České maltézské pomoci na jihu Čech si poslechněte online.
Související
-
Patroni pomáhají na cestě z dětského domova k samostatnosti. Hledají další dobrovolníky
Otevřená srdce i otevřenou mysl mají členové Ligy otevřených mužů. Scházejí se, pracují na sobě a také pomáhají klukům, kteří jsou teprve na startu své dospělé éry.
-
V Arpidě už vyrostla celá generace dětí. Najít místo ve světě dospělých jim pomůže nový projekt
Už 28 let působí v Českých Budějovicích centrum pro lidi se zdravotním postižením Arpida. Z dětských klientů se stávají dospělí, kterým chybí zejména pracovní uplatnění.
-
Projekt Dva světy spojí osamělé seniory a děti, které postrádají prarodiče
Mají představu domku se zahrádkou, kde si babička s vnučkou vypěstují třeba jahody a děda naučí vnuka pracovat u ponku. Jen to nebudou vlastní prarodiče a vnoučata.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
