Rytíři stále existují. Nemají zbroj ani kopí, ale rytířské způsoby jim zůstaly. Pomáhají lidem v nouzi

11. únor 2022

Maltézští rytíři mají v Čechách dlouhou tradici. Devítisetletý řád má v Praze své velkopřevorství, v krajích pak jednotlivé „delegace“ a dceřiné organizace. K nim patří i Česká maltézská pomoc, která už oslavila 25 let svého působení na jihu Čech.

Ve jménu rytířství se stará o lidi s handicapem. Vozí například speciálně upravenými mikrobusy postižené děti do škol, vozíčkáře k lékaři, ale třeba i jen ke kadeřnici, kam by se bez pomoci těžko dostávali.

„Maltézské rytíře lidé nejsnáze poznají právě na silnicích. Auta jsou tím nejviditelnějším, co můžete na první pohled zaznamenat,“ říká ředitel českobudějovické pobočky České maltézské pomoci Jan Rada.

Jan Rada, ředitel českobudějovické pobočky České maltézské pomoci

Zdravotní a humanitární služby vyplývají z poslání řádu – o někoho pečovat, když je mu špatně. „Chodíme na služby první pomoci, většinou se jedná o církevní a sportovní akce. Pak poskytujeme takzvanou psychosociální pomoc. Ta je určena lidem, kteří se cítí osaměle, opuštěně, kteří se cítí na okraji,“ popisuje Jan Rada.

Česká maltézská pomoc provozuje na jihu Čech klub pro seniory, dochází k potřebným domů a navštěvuje i sociální zařízení a nemocnice. „V období covidu to bylo samozřejmě nemožné, přesto naši dobrovolníci udržovali kontakt s těmi lidmi. Alespoň jim volali, psali si... Je to velké omezení a lidé se přece jenom těší, že za nimi někdo přijde, kdo k nim jakoby patří, a alespoň na chvíli nejsou sami,“ doufá ředitel v otevřenost nemocnic i během nadcházející doby.

Zaměstnanci, kteří poskytují sociální služby, chodí v červených uniformách s velkými kříži na zádech. Dobrovolníky poznáte podle triček s malým znakem na prsou.

Oficiální garderoba maltézských rytířů ale vypadá úplně jinak. „Když jdou rytíři do kostela, mají speciální oblečení. Muži chodí v černém taláru, který se jmenuje kukule a má na prsou velký bílý osmihrotý kříž. Dámy chodí v pláštěnce, což je něco jako pelerína, a kříž mají na levém rameni,“ popisuje Jan Rada.

Stát se maltézským rytířem není úplně jednoduché. „Řád je přísně výběrový. Přihlásit se může každý, ale řád si vybírá. Všichni členové a příchozí by měli napřed prokázat, že chtějí sloužit. Tak, jak to bylo v historii,“ poukazuje rytíř Jan Rada, podle kterého je důležitá práce a dobré výsledky. Šanci stát se rytířem mají nejen muži, ale i ženy, které pak dostávají titul řádové dámy.

Celý rozhovor s Janem Radou o Řádu maltézských rytířů a činnosti České maltézské pomoci na jihu Čech si poslechněte online.

autoři: Eva Kadlčáková , Lenka Herrmannová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová