Richard Šeda hraje na neobvyklý historický nástroj cink, spolupracuje i se zahraničními soubory
„Možná na tom něco je, že cink je jeden z nejobtížnějších nástrojů, alespoň na začátku výuky to, myslím, platí. Proto je cinkistů dost málo,“ přiznává Richard Šeda, který tento historický dechový nástroj ovládá.
Můžeme popsat, encyklopedicky pojato, že tělo nástroje s kónickým vnitřním otvorem má zakřivený nebo přímý tvar, je opatřeno tónovými dírkami uspořádanými jako například u flétny, zvuk se však tvoří v malém nátrubku. Cink je tedy vlastně křížencem žesťového a dřevěného dechového nástroje.
Čtěte také
Richard Šeda pochází z Dačic, v roce 1996 dokončil studium hry na trubku na konzervatoři v Českých Budějovicích. Ve hře na cink mu velmi pomohla péče virtuózní francouzské cinkenistky Judith Pacquier, s jejímž souborem dnes účinkuje.
Z dalších zahraničních souborů, s nimiž Richard Šeda hojně spolupracuje, můžeme jmenovat například Concerto Copenhagen a operní projekt v Královské opeře v Kodani v roce 2009 pod vedením Larse Ulrika Mortensena. Je také často zván do Rakouska a hraje s předními domácími soubory v oblasti staré hudby.
Již dvanáct let vede vlastní ansámbl s názvem Capella Ornamentata, který se zaměřuje na hudbu 16. a 17. století. Zároveň v Dačicích v základní umělecké škole vyučuje hru na zobcové flétny a trubku a je spoluzakladatelem a hudebním dramaturgem festivalu barokních umění Dačické barokní dny.
Související
-
Na výletě naučila Hana Korčáková děti hrát softball. Z jejich nadšení se zrodil úspěšný klub
O Haně Korčákové bylo v poslední době slyšet. Je totiž zakladatelkou a prezidentkou softballového klubu Žraloci Ledenice, který triumfoval v nejvyšší soutěži mužů i žen.
-
Opustila práci manažerky a začala vařit marmelády. Ty oficiálně patří mezi nejlepší na světě
Téměř 20 medailí ze světových soutěží má doma Jozefína Růžičková z Prachatic. Získala je za marmelády a džemy, které vaří čtyři roky. Umí totiž dotáhnout nápady do konce.
-
Bývalý pilot stíhaček Miloslav Martenek je také autorem tisíců kreslených vtipů
Když neměl v ruce knipl stíhačky, bral do ní kreslířské redispero. Bývalý českobudějovický vojenský pilot Miloslav Martenek je také známým karikaturistou a ilustrátorem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
