Pyšná princezna by si na kládě uhoblovala nohy, usmívá se ředitel Schwarzenberského plavebního kanálu

12. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ukázka plavení dřeva na Schwarzenberském kanále

Schwarzenberský plavební kanál propojuje jihočeskou Šumavu s Bavorskem a Rakouskem a spojuje několik vodních toků i povodí. Vznikl v poslední čtvrtině 18. století a sloužil k přepravě metrového dřeva na topení.

Mnozí z nás si ale představí spíš scénu z pohádky Pyšná princezna a jízdu Krasomily s Miroslavem na dlouhé kládě. Šlo by to? „Je to opravdu jenom pohádka,“ odpovídá s úsměvem plavební ředitel Schwarzenberského kanálu Hynek Hladík, „než by vystoupili z toho smyku, tak by měli ohoblované nožičky.“

Hynek Hladík, plavební ředitel Schwarzenberského kanálu

Takzvaný Želnavský smyk vznikl na Šumavě na konci 19. století, tedy zhruba po sto letech užívání kanálu. Sami Schwarzenbergové totiž svému plavebnímu kanálu na palivové dříví pro Vídeň podřízli větev ve chvíli, kdy tam začali po železnici dovážet uhlí.

Kanál si ale našel nové uplatnění. „Vídeňská plavba skončila v roce 1891 a posléze byl v horní části kanál upraven na plavení dlouhého dřeva, propojen s Vltavou, k níž byla dotažena železnice. Dřevo pro stavební účely bylo dlouhé devatenáct až jednadvacet metrů. Zatímco dřív šlo jenom o špalky o délce jeden metr,“ vysvětluje Hynek Hladík.

Podobné špalíky se na Schwarzenberském kanále plaví i dnes. Už ale jenom pro turisty a na krátkých ukázkových úsecích.

„Obchodní plavení skončilo roku 1961. Tehdy nastoupila doba traktorů, a tak zatímco kanál sloužil lesníkům dřív jako dopravní prostředek, teď najednou jeli se dřívím jiným dopravním prostředkem a kanál jim překážel v cestě. Sice byl v roce 1963 zapsán jako technická památka, to ale tehdejším správcům lesa tolik nevadilo. Kanál pustnul a zanikal,“ vypráví Hynek Hladík.

Čtěte také

On sám se zasadil o znovuobnovení kanálu. „Pracoval jsem u Státních lesů jako správce vodních toků a tak dlouho jsem své šéfy otravoval, až s obnovou souhlasili. Od 80. let jsme začali kanál rekonstruovat. Dneska je na českém území obnovená zhruba polovina z původních 44 kilometrů,“ líčí.

Plavební ředitel dnes už za sebe pomalu hledá náhradu. „Děti, které přijdou na plavení dřeva a pomáhají, ode mne dostávají certifikát plavebního učně. Uvidíme, třeba se mezi nimi někdo najde, kdo tuto tradici převezme,“ doufá.

Nejbližší příležitost budou mít páně Hladíkovi nástupci v sobotu 17. července od 13 hodin na Jeleních vrších. Plavení i s muzikou a s tanci pak zažijí návštěvníci 21. srpna.

Celý rozhovor s plavebním ředitelem Schwarzenberského kanálu Hynkem Hladíkem si poslechněte online, nebo si jej stáhněte k pozdějšímu poslechu do svých počítačů či mobilů.

Spustit audio

Související