Pyšná princezna by si na kládě uhoblovala nohy, usmívá se ředitel Schwarzenberského plavebního kanálu
Schwarzenberský plavební kanál propojuje jihočeskou Šumavu s Bavorskem a Rakouskem a spojuje několik vodních toků i povodí. Vznikl v poslední čtvrtině 18. století a sloužil k přepravě metrového dřeva na topení.
Mnozí z nás si ale představí spíš scénu z pohádky Pyšná princezna a jízdu Krasomily s Miroslavem na dlouhé kládě. Šlo by to? „Je to opravdu jenom pohádka,“ odpovídá s úsměvem plavební ředitel Schwarzenberského kanálu Hynek Hladík, „než by vystoupili z toho smyku, tak by měli ohoblované nožičky.“
Takzvaný Želnavský smyk vznikl na Šumavě na konci 19. století, tedy zhruba po sto letech užívání kanálu. Sami Schwarzenbergové totiž svému plavebnímu kanálu na palivové dříví pro Vídeň podřízli větev ve chvíli, kdy tam začali po železnici dovážet uhlí.
Kanál si ale našel nové uplatnění. „Vídeňská plavba skončila v roce 1891 a posléze byl v horní části kanál upraven na plavení dlouhého dřeva, propojen s Vltavou, k níž byla dotažena železnice. Dřevo pro stavební účely bylo dlouhé devatenáct až jednadvacet metrů. Zatímco dřív šlo jenom o špalky o délce jeden metr,“ vysvětluje Hynek Hladík.
Podobné špalíky se na Schwarzenberském kanále plaví i dnes. Už ale jenom pro turisty a na krátkých ukázkových úsecích.
„Obchodní plavení skončilo roku 1961. Tehdy nastoupila doba traktorů, a tak zatímco kanál sloužil lesníkům dřív jako dopravní prostředek, teď najednou jeli se dřívím jiným dopravním prostředkem a kanál jim překážel v cestě. Sice byl v roce 1963 zapsán jako technická památka, to ale tehdejším správcům lesa tolik nevadilo. Kanál pustnul a zanikal,“ vypráví Hynek Hladík.
Čtěte také
On sám se zasadil o znovuobnovení kanálu. „Pracoval jsem u Státních lesů jako správce vodních toků a tak dlouho jsem své šéfy otravoval, až s obnovou souhlasili. Od 80. let jsme začali kanál rekonstruovat. Dneska je na českém území obnovená zhruba polovina z původních 44 kilometrů,“ líčí.
Plavební ředitel dnes už za sebe pomalu hledá náhradu. „Děti, které přijdou na plavení dřeva a pomáhají, ode mne dostávají certifikát plavebního učně. Uvidíme, třeba se mezi nimi někdo najde, kdo tuto tradici převezme,“ doufá.
Nejbližší příležitost budou mít páně Hladíkovi nástupci v sobotu 17. července od 13 hodin na Jeleních vrších. Plavení i s muzikou a s tanci pak zažijí návštěvníci 21. srpna.
Celý rozhovor s plavebním ředitelem Schwarzenberského kanálu Hynkem Hladíkem si poslechněte online, nebo si jej stáhněte k pozdějšímu poslechu do svých počítačů či mobilů.
Související
-
Od schwarzenberského knížete dostal velkou šanci, jako poděkování vymyslel unikátní plavební kanál
I přes stigma nemanželského dítěte se vypracoval až na pozici uznávaného inženýra. Rodák z Chvalšin Josef Rosenauer proslul jako autor Schwarzenberského plavebního kanálu.
-
Díky Želnavskému smyku se plavilo dřevo až do Prahy. Technickou památku teď opraví
V roce 1891 se přestalo plavit dříví ze šumavského Schwarzenberského kanálu do Vídně. Lesníky tehdy napadlo, že by místo toho dřevo mohli plavit po Vltavě až do Prahy.
-
Národní park Šumava chce znovu zavodnit mokřady a vrátit toky do původních koryt
Zadržet vodu v krajině obnovením původní podoby toků chce Národní park Šumava. Do roku 2024 plánují správci upravit 13 kilometrů říček a přes dva tisíce hektarů mokřadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka