Působivě objevná cesta do nedávné české minulosti s jihočeskou kapelou Epydemye
„Každý přinášíme do Epydemye jiný pohled na hudbu a díky tomu může vzniknout svébytný styl. Hudební škatulky v kapele příliš neřešíme, rádi experimentujeme a vyvíjíme se. Většina fanoušků nás vnímá jako folkovou skupinu. Je to logické, jsme písničkáři, z folku vycházíme a na folkových akcích se pohybujeme. Když ale z pódia předáváte energii a radost z hraní, je jedno, kde hrajete. To můžeme potvrdit z vlastní zkušenosti.“
To jsou slova kytaristy, zpěváka i autora, ale také znalce novější české historie Miroslava Vlasáka z jihočeské folk-rockové skupiny Epydemye.
Ta už má stabilní postavení na domácí scéně svého žánru, které upevnila letos na jaře vydáním nového alba Prosklené nebe.
Tomu předcházela zase jinak dramaturgicky pojatá deska Milé děti, ale průlomem a mezníkem v dosavadní patnáctileté existenci Epydemye bylo album Kotlina, které vyšlo před šesti lety. Zpěvák a kytarista Mirek Vlasák, zpěvačka a kontrabasistka Lucie Vlasáková a zpěvák a kytarista Jan Přeslička v jedenácti vlastních písničkách zajímavě uchopili spíše smutné milníky českých dějin 20. století, včetně historických osobností. Za Kotlinu se folk-rockové trio z jihu Čech dočkalo pochvaly od recenzentů a také získalo Anděla v žánrové kategorii Folk a Country.
Skupina Epydemye zahrála v listopadu 2016 na koncertu Houpací kůň u Tří lvů ve studiovém sále Českého rozhlasu České Budějovice písničky z Kotliny, ovšem vedle nich i další skladby, například Nad ránem, Sudetská, Andy a Nikdy neříkej nikdy. A svým poselstvím a vyzněním je silná také finální skladba Agnes z výběrového záznamu koncertu.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.