Psycholog má zásahový batoh a jezdí k tragickým nehodám, pomáhá ale i samotným hasičům

„Teď jsem například právě skončil terapeutickou konzultaci s jednou hasičskou rodinou. Týkalo se to hledání rovnováhy mezi pracovním a osobním životem. Za mnou chodí hasiči a jejich rodinní příslušníci nejen se svými pracovními problémy, ale převážně s těmi osobními, které pak mají nějaký dopad na pracovní sféru,“ popisuje.

Psycholog Tomáš Adámek ale pracuje stejně jako jeho kolegové výjezdoví hasiči i v terénu. Situacím, u nichž je jeho pomoc potřeba, se říká mimořádná událost a vždycky je to neštěstí. Požár, těžká dopravní nehoda, utonutí…

„Je to týmová práce a je to práce terénní u zásahu. Tady vidíte můj zásahový batoh. Mám v něm reflexní vestu s nápisem Psycholog, velikánskou deku, kterou už jsem opakovaně použil, dále třeba nabíječku na mobil, protože často telefonuji, nebo krabičku první pomoci,“ ukazuje.

„Naposledy jsem batoh použil zrovna včera při nehodě autobusu u Písku. To tedy byl jeden z těch šťastných zásahů, jeden z mála v mé praxi, kdy se nikomu nic nestalo. U hasičů působím dva roky a byl jsem u 22 zásahů. Jen dva z nich byly bez zranění, ve zbylých dvaceti případech vždycky někdo zemřel,“ dodává.

Každý, kdo se chce v jižních Čechách stát profesionálním hasičem, začíná svou kariéru právě u Tomáše Adámka. Na psychologovi je, aby odhalil například to, jestli si sem dotyčný nejde hasičskou uniformou jenom zvednout nízké sebevědomí nebo jestli není emočně labilní.

„Někdy tak trochu v nadsázce říkáme, že za celý den vyčerpáme našeho kandidáta vyplňováním všech možných dotazníků, aby úplně vyčerpaný sedl do tohohle modrého křesla a už mu pod tíhou únavy nezbylo nic jiného, než říct psychologovi pravdu, jaký tedy doopravdy je,“ komentuje Tomáš Adámek s úsměvem.

Než on sám nastoupil k hasičskému záchrannému sboru, pracoval jako personalista. Až nynější profese ho podle jeho slov zcela naplňuje. „I když jsem měl předtím krásný plat a pracoval jsem pro zajímavé firmy, pořád mi něco scházelo. A to, co mi scházelo, jsem našel, až když jsem přišel k hasičům. Je to o tom, že jako psycholog jsem studoval, abych pomáhal lidem. A jako personalista jsem nemohl pomoci tak moc jako psycholog u zásahu,“ vysvětluje.

„Takže jsem hrdým benjamínkem a příslušníkem hasičského sboru. Vedu k tomu i svého pětiletého syna, který se mě každý večer před spaním ptá, jestli byly nějaké zásahy. Na to, že jsem byl přijat mezi hasiče, jsem hrdý,“ uzavírá Tomáš Adámek.

Všechny díly pořadu Co dělají najdete ZDE.