První let člověka do kosmu a jeho odraz v dobových instrumentálkách

A konkrétní stopy můžeme zaznamenat i v dobové populární hudbě a zároveň můžeme zůstat na poli instrumentálek. 

Jedním z přímých důkazů byla kytarová kapela ze švédského Göteborgu pojmenovaná v současné době choulostivým slůvkem v čísle množném –  Sputnici, tedy anglicky The Spotnicks. Původně se jmenovala jinak, ovšem na návrh manažera, velkého obdivovatele úspěchů tehdejší sovětské kosmonautiky, které započaly vysláním první umělé vesmírné družice Sputnik 1, si změnila název.

Švédští Sputnici měli několik větších mezinárodních hitů. K nim patřila instrumentálka Rocket Man, Kosmonaut, která byla jasnou reakcí na onen přelomový let do kosmu Jurije Gagarina i s využitím tónů známé skladby autora Lva Knippera Políčko, pole, Poljuško, pole

Velkým příznivcem kosmického programu byl také průkopnický britský producent i skladatel Joe Meek, který měl zejména v první polovině šedesátých let úspěchy s kapelami Tornados a Honeycombs.

Čtěte také

Chlupatý kaktus, Slunečnice, Jen pro ten dnešní den. Ke všem těmto šlágrům napsal text herec Josef Gruss

Vesmír Joe Meeka fascinoval a věřil, že život je i jinde ve sluneční sestavě. Rád v rámci možností experimentoval s elektronickými zvuky a nahrávacími možnostmi. A nahrál spolu s původně skifflovou kapelou z Londýna West Five konceptuální album I Hear A New World, Slyším nový svět (v ucelené podobě vyšlo dlouho po jeho smrti). Podle vlastních slov chtěl „vytvořit v hudbě obraz toho, co by tam nahoře ve vesmíru mohlo být.“

Dvě zajímavé ukázky pro vás v pořadu Vlídné tóny máme – v té první se můžete vydat na oběžnou dráhu okolo Měsíce, Orbit Around The Moon. Mimochodem, závěr život legendárního producenta Joe Meeka nebyl hezký, vzdálen hvězdných výšin. Jeho tíživé deprese vyústily v incident, při němž zastřelil svou bytnou a potom zbraň obrátil proti sobě.

Zcela zřetelnou a rychlou reakcí v písničce na úspěch Jurije Gagarina byl Pozdrav astronautovi neboli Dobrý den, majore Gagarine (s textem ostravského rozhlasového redaktora Pavla Pácla) zpívaný  slavným kapelníkem Gustavem Bromem. Rok nato tuto skladbu slovutného jazzmana Jaromíra Hniličky v dubnu 1962 natočil Brněnský estrádní rozhlasový orchestr, který řídil Jiří Hudec. A ta je v pořadu Vlídné tóny tečkou rané hudební kosmické sondy vyvolané výročím kosmického letu Jurije Gagarina.