Projekt Kohoutí kříž odhaluje šumavské autory. Je to krásná detektivní práce, říká Ivo Kareš
Ředitel Jihočeské vědecké knihovny Ivo Kareš si s ohledem na stavbu nové části knihovny v Českých Budějovicích moc volna za poslední dva roky neužil. Věří ale, že čtenáři ocení současný stav.
„Zatímco dřív jste si knihu objednali a vyzvedli u pultu, teď si můžete také volně vybírat v regálech,“ popisuje. Zároveň se podle svých slov těší, až skončí všechna omezení a návštěvníci si třeba budou moci v knihovně i číst v pohodlných křeslech.
Ke konkurzu do knihovny přišel Ivo Kareš po deseti letech učitelské profese. „Byla to dobrá volba. I když jsem už pár let ředitelem knihovny, přesto jsem si ponechal část odborné badatelské činnosti na projektu Kohoutí kříž,“ vypráví.
Čtěte také
„To je vlastně internetová knižní databáze věnovaná šumavské německé literatuře. Dnes už tam máme více než dva tisíce autorů. Jediným kritériem je právě vazba na Šumavu,“ vysvětluje. I autor třeba jen s jediným příspěvkem je podle něj cenný, protože zachycuje vesnici, která už dávno zanikla.
Na projektu Kohoutí kříž pracuje společně s kolegou, překladatelem a básníkem Janem Marešem. „Koho tato oblast zajímá, má možnost podívat se na webové stránky kohoutikriz.org,“ dodává ředitel Jihočeské vědecké knihovny Ivo Kareš. Pátrání po autorech považuje za krásnou detektivní práci.
Celý rozhovor s ředitelem Jihočeské vědecké knihovny Ivo Karešem si poslechněte v cyklu Jihočeši.
Související
-
Knihy už jsou vidět. Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích otevřela novou budovu
Moderní prostředí, volný výběr knih, mnoho stolů s připojením na internet. Tak to vypadá v novém křídle Jihočeské vědecké knihovny na Lidické třídě v Českých Budějovicích.
-
Snažím se, aby v každém divadelním programu byla trocha poezie, říká dramaturg František Řihout
Před jednačtyřiceti lety, v srpnu 1981, nastoupil do Jihočeského divadla v Českých Budějovicích František Řihout. Dnes tu působí jako takzvaný lektor dramaturgie.
-
Manželé Měkotovi žijí na místě zaniklé vesnice v domě z přírodních materiálů, v omítce mají kravince
„Já kravinci říkám s nadsázkou kosmický materiál,“ směje se Martin Měkota. Vyučený elektrikář a stavebník se ženou postavil dům na místě zaniklé vesnice Hodonice u Malont.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
