Pro Josefa Abrháma, herce, ale také velmi dobrého pianistu, byl jazz únik a veselá muzika

20. květen 2022

„Jazz je pro mě únik. A tvorba na místě. Dohodnete se na nějakém tématu, které je dané, a pak si s rozkoší utečete na stavbě těch akordů do úplně jiných světů. Je vzrušující, když vidím v orchestru pět šest bezvadných sólistů, jak se střídají u mikrofonu a každý to téma chytí a zpracuje, přičemž ten druhý má z toho radost – a pak to hrají unisono nakonec. Pro mě je jazz veselá muzika, která mě okamžitě mobilizuje.“

Tak odpověděl jednou při větším rozhovoru autorovi pořadu V náladě swingu, potažmo jazzu vynikající český herec, noblesní člověk, ale také velký příznivec jazzu a dobrý pianista Josefa Abrhám, který odešel kamsi výše v tomto týdnu.

A právě jeho milou vzpomínku na námluvy s jazzovým pianem vám v hudební půlhodince přiblížíme a přidáme dvě písničky jím zpívané.

Tuxedo Junction – to byl velikánský swingový šlágr orchestru Glenna Millera, který také pěkně zahrál Rozhlasový swingový orchestr pod vedením Josefa Krejčíka o Dni otevřených dveří Českého rozhlasu  České Budějovice.

Autorská původní verze byla dílem orchestru výborného černošského trumpetisty Erskinea Hawkinse, který tuto skladbu zřejmě pojmenoval podle jedné tančírny v předměstí rodného Birminghamu v Alabamě, kde prožil mládí. A příběhu Erskinea Hawkinse a jeho orchestru se dotkneme.

A také zahrajeme dvě písničky od Sester Skovajsových, otevřeme tak malou kapitolu dějin českého swingu. Sestry Skovajsovy (Jiřina, Slávka a Lída) byly na rozdíl od známějších Allanových sester v sesterském vztahu a nahrávaly zejména s orchestrem Bobka Bryena. Od 50. let se jako zpěvačky věnovaly ponejvíce dechové hudbě.

autor: Jiří Kasal
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová