Právě jubilující Jiří Štědroň: Sedmikrásku mohu také považovat za vyznání svého já
„Sedmikráska, to je jednoduchá, prostinká, ale krásná písnička s textem Vládi Poštulky s takovou vkusnou měrou sentimentu, že ji mohu považovat také částečně za vyznání svého já“. To říká v pořadu Světla ramp čerstvý osmdesátník Jiří Štědroň o milé české verzi francouzské balady Charlese Chelona Nous on s'aime, kterou nazpíval s Janou Matysovou.
Jiří Štědroň vzešel z profesionálního muzikantského rodinného prostředí, neboť dědeček byl kapelník, strýc Vladimír skladatel, otec Jan violista a bratranec Miloš, vážený muzikolog a skladatel, mimochodem tvůrce hudby k legendární Baladě pro banditu.
Sám Jiří Štědroň vystudoval herectví na brněnské JAMU. Tuto docela dlouhou brněnskou éru Jiřího Štědroně připomeneme několika snímky, včetně jednoho z duetů s jeho tehdejším souputníkem, kamarádem Milanem Černohouzem.
Po angažmá u Gustava Broma dostal Jiří Štědroň nabídku od pražského divadla Apollo, kde tenkrát působili Karel Gott, Yvonne Přenosilová, Karel Hála, Petr Spálený a další známí interpreti. A po konci Apolla nadešly časy jeho kariéry s orchestrem Karla Vlacha, s nímž natočil svůj velký hit Belinda, a s jinými orchestry a také se skupinou Plameny.
Čtěte také
Rodilý Vyškovan, dnes osmdesátiletý Jiří Štědroň, do širšího povědomí, zejména dětského publika, vrostl rolí prince Mojmíra v televizní pohádce O Popelce z roku 1969, v níž mu byla partnerkou půvabná Eva Hrušková. V této pohádce zazněla řada pěkných písniček autorů Angelo Michajlova a Ivo Fischera, včetně té, která Světla ramp ozdobí – Proč je luna bledá.
V rozmezí 70. a 80. byl Jiří Štědroň účasten třeba interesantního projektu Václava Zahradníka Boublík nebo Pánské jízdy Luďka Nekudy a zpíval kromě songů středního proudu též skladby spíše šansonového charakteru, které přetrvaly. A jednou z těch nejlepších byly Vlaky Jindřicha Brabce a Vladimíra Poštulky.
Po roce 1989 Jiří Štědroň podnikal v oblasti reklamy, ale vrátil se k divadelnímu herectví spojenému se zpíváním v Hudebním divadle Karlín a na dlouhá léta v Semaforu. Před devíti roky na sebe upozornil recenzemi oceněným šansoniérským autorským albem Jsem jen herec a nedlouho po jeho vydání koncertoval i ve studiovém sále Českého rozhlasu České Budějovice.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
