Právě jubilující Jiří Štědroň: Sedmikrásku mohu také považovat za vyznání svého já
„Sedmikráska, to je jednoduchá, prostinká, ale krásná písnička s textem Vládi Poštulky s takovou vkusnou měrou sentimentu, že ji mohu považovat také částečně za vyznání svého já“. To říká v pořadu Světla ramp čerstvý osmdesátník Jiří Štědroň o milé české verzi francouzské balady Charlese Chelona Nous on s'aime, kterou nazpíval s Janou Matysovou.
Jiří Štědroň vzešel z profesionálního muzikantského rodinného prostředí, neboť dědeček byl kapelník, strýc Vladimír skladatel, otec Jan violista a bratranec Miloš, vážený muzikolog a skladatel, mimochodem tvůrce hudby k legendární Baladě pro banditu.
Sám Jiří Štědroň vystudoval herectví na brněnské JAMU. Tuto docela dlouhou brněnskou éru Jiřího Štědroně připomeneme několika snímky, včetně jednoho z duetů s jeho tehdejším souputníkem, kamarádem Milanem Černohouzem.
Po angažmá u Gustava Broma dostal Jiří Štědroň nabídku od pražského divadla Apollo, kde tenkrát působili Karel Gott, Yvonne Přenosilová, Karel Hála, Petr Spálený a další známí interpreti. A po konci Apolla nadešly časy jeho kariéry s orchestrem Karla Vlacha, s nímž natočil svůj velký hit Belinda, a s jinými orchestry a také se skupinou Plameny.
Čtěte také
Rodilý Vyškovan, dnes osmdesátiletý Jiří Štědroň, do širšího povědomí, zejména dětského publika, vrostl rolí prince Mojmíra v televizní pohádce O Popelce z roku 1969, v níž mu byla partnerkou půvabná Eva Hrušková. V této pohádce zazněla řada pěkných písniček autorů Angelo Michajlova a Ivo Fischera, včetně té, která Světla ramp ozdobí – Proč je luna bledá.
V rozmezí 70. a 80. byl Jiří Štědroň účasten třeba interesantního projektu Václava Zahradníka Boublík nebo Pánské jízdy Luďka Nekudy a zpíval kromě songů středního proudu též skladby spíše šansonového charakteru, které přetrvaly. A jednou z těch nejlepších byly Vlaky Jindřicha Brabce a Vladimíra Poštulky.
Po roce 1989 Jiří Štědroň podnikal v oblasti reklamy, ale vrátil se k divadelnímu herectví spojenému se zpíváním v Hudebním divadle Karlín a na dlouhá léta v Semaforu. Před devíti roky na sebe upozornil recenzemi oceněným šansoniérským autorským albem Jsem jen herec a nedlouho po jeho vydání koncertoval i ve studiovém sále Českého rozhlasu České Budějovice.
Související
-
Žofie, jsem jen tvůj, následuj aneb Písničky s Žofiemi nebo Sofiemi
„Svátek má Žofie a ta má v těle šotka. Ať nikdy nezkalí se, děj se vůle, stříbro s cínem, ať příští jitra tvá jsou jasná tak jako slunce na vodě a jak ta voda s vínem...“
-
Japonskou píseň, z níž udělal Bílou vránu a svůj hit, Josef Zíma poprvé slyšel na Radiu Luxembourg
„Ta japonská písnička se mi moc líbila. Neměl jsem však k dispozici autory, kteří by psali přímo pro mne. A tak jsem sednul a napsal jsem si text sám,“ vzpomíná Josef Zíma.
-
Jaroslav Wykrent uměl ve svých písničkách citlivě a vkusně nahlížet téma lásky
„Nikdy jsem vlastní písničky neprosazoval a pokaždé jsem se chtěl s kapelou domluvit. Jedinou výjimkou, kdy jsem uplatnil jakýsi svůj rozhodující hlas, byla Růžová pentle.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
