Poklidné soužití Němců a Čechů na Boleticku skončilo s nástupem fašismu, nakonec území připadlo armádě

19. červen 2025

Jižní Čechy skoro neznámé. I tak by se daly označit některé řídce osídlené, turisticky nezatížené části regionu. Právě k takovým patří Boleticko na Českokrumlovsku, které je spjaté s nejstarší historií.

Coby korunní statek ho věnoval Přemysl Otakar II. roku 1263 zlatokorunskému klášteru, a to včetně vesnic Křenov, Kladné, Záhorkov a Kájov. Papež Bonifác IX. pak v létě 1400 připojil ke klášteru i boletickou farnost s kostelem svatého Mikuláše, jíž spravovali zlatokorunští cisterciáci až do svého zrušení v roce 1785.

Etnicky převažující německé obyvatelstvo tu od 15. do 18. století zakládalo nová sídla jako Ondřejov, Květnou nebo Strouhy, se statky volně roztroušenými po kraji. V oblasti žilo před druhou světovou válkou okolo sedmi tisíc obyvatel, jejichž poklidné soužití narušil nástup fašismu a vysidlování – nejprve Čechů, po válce Němců.

Celé území tak nakonec připadlo armádě. Od května 1947 tu vznikal vojenský výcvikový prostor a o tři roky později vojenský újezd s nejvyšším vrcholem Knížecího stolce.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat