Poklidné soužití Němců a Čechů na Boleticku skončilo s nástupem fašismu, nakonec území připadlo armádě
Jižní Čechy skoro neznámé. I tak by se daly označit některé řídce osídlené, turisticky nezatížené části regionu. Právě k takovým patří Boleticko na Českokrumlovsku, které je spjaté s nejstarší historií.
Coby korunní statek ho věnoval Přemysl Otakar II. roku 1263 zlatokorunskému klášteru, a to včetně vesnic Křenov, Kladné, Záhorkov a Kájov. Papež Bonifác IX. pak v létě 1400 připojil ke klášteru i boletickou farnost s kostelem svatého Mikuláše, jíž spravovali zlatokorunští cisterciáci až do svého zrušení v roce 1785.
Etnicky převažující německé obyvatelstvo tu od 15. do 18. století zakládalo nová sídla jako Ondřejov, Květnou nebo Strouhy, se statky volně roztroušenými po kraji. V oblasti žilo před druhou světovou válkou okolo sedmi tisíc obyvatel, jejichž poklidné soužití narušil nástup fašismu a vysidlování – nejprve Čechů, po válce Němců.
Celé území tak nakonec připadlo armádě. Od května 1947 tu vznikal vojenský výcvikový prostor a o tři roky později vojenský újezd s nejvyšším vrcholem Knížecího stolce.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
