Pojem „fake news“ je ryze současný. Lživé, podvržené zprávy se ale mezi lidmi šířily vždycky

26. leden 2022

Někdy jim skočí na lep konzumenti, někdy sami novináři. Fake news. Falešné zprávy, kterými se zejména internet dnes jenom hemží. Jak se v nich vyznat, jak rozlišit pravdu od lži a proč vůbec takové zprávy vznikají a proč jim lidé věří?

O tom mluvil ve studiu Českého rozhlasu České Budějovice Marek Šebeš, vedoucí katedry společenských věd na pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Falešné zprávy jsou podle něj staré asi jako samotná mezilidská komunikace. „Lidé od počátku pravděpodobně lhali, klamali, snažili se druhými manipulovat. Když se podíváme na dějiny komunikace a médií, najdeme doklady o tom, co bychom dnes označovali jako fake news, už někdy ve středověku,“ říká.

Moderní dějiny klamavých zpráv jsou spojené se vznikem bulvárních médií v 19. století a také válečnou propagandou. „Na začátku 20. století máme fake news, které se používaly třeba za první světové války k propagandistickým účelům. Známý je případ z britských novin, které uveřejnily zprávu o tom, jak Německo využívá mrtvá těla svých vojáků k výrobě mýdla a tuku,“ uvádí Marek Šebeš.

Čtěte také

Fake news v různé podobě tu tedy byly vždy, v posledních letech se ale podle Marka Šebeše významným způsobem proměnilo mediální prostředí. „Nástup digitálních médií umožnil úplně jiným způsobem fake news vytvářet, šířit, konzumovat, upravovat klasické zprávy. Najednou se repertoár ohromným způsobem zvětšil,“ připomíná.

Zároveň dodává, že lidé byli vždy náchylní k tomu věřit nepravdám, teď je to ale více vidět, protože existuje více cest, jak se k nám fake news dostávají. „My máme tendenci nějakým způsobem hledět na svět, mít nějaká přesvědčení o světě a ty informace, které k nám přicházejí, se snažíme vložit do toho přesvědčení,“ vysvětluje.

Jestliže tedy přichází něco, co nám náš světonázor potvrzuje, my to přivítáme a nepřemýšlíme o tom, jestli je to pravda. „Studentům to představuji na jednoduchém příkladu. Představte si, že máte nějakého oblíbeného politika a slyšíte o něm negativní zprávu a pozitivní zprávu. Máte tendenci tu negativní zprávu bagatelizovat, nevěřit jí, a té pozitivní naopak důvěřovat. A pak si představte, že máte naopak neoblíbeného politika a slyšíte o něm ty samé dvě zprávy, v tom případě budete mít úplně opačnou tendenci,“ doplňuje Marek Šebeš.

Rozhovor se sociologem a odborníkem na mediální studia Markem Šebešem si poslechněte online.

Spustit audio

Související