Po bigbeatu, pop rocku nebo jazz rocku je tady výběr mapující dějiny českého tvrdého rocku

Na světě je už osmý díl sympatické a dobře vypravené supraphonské kompilační řady Line. Jestliže ty předcházející se v jistém časovém rozestupu zaměřily se sjednocenou grafikou obalu na bigbeat, jazz rock, art rock nebo pop-rock s košatými vokály, s důrazem zejména na šedesátá a sedmdesátá léta, tak tentokrát Supraphon výrazněji přitvrdil a časově trochu postoupil.

Dvojcédéčkový výběr pojmenoval Hard Rock Line 1970 až 1985. Vydavatel k této antologii uvedl: „Hledat v české diskografii sedmdesátých a začátku osmdesátých let minulého století tvrdý rock není úplně snadné.“

Ano, to je jistě pravda. Máničky hrající ostřejší muziku nebyly s příchodem normalizace žádoucí, navíc řada bigbíťáků, aby se uživila, se musela nechat zaměstnat v popových kapelách. Proto český, řekněme, hard rock těchto časů je zvukově, ale i hudebně obtížně srovnatelný s anglo-americkým či dokonce se západoněmeckým.

A tak z domácích interpretů, kteří v sedmdesátých a raných osmdesátých let točili na desky tvrdší muziku, zas tak moc na výběr není, a těch přímo na tento styl orientovaných ještě méně.

Ovšem 42 písniček Hard Rock Line v různých podobách přináší – s Petrou Janů a Otou Petřinou a se skupinou Pro-rock, Jiřím Schelingerem s kapelou Františka Ringo Čecha nebo Věrou Špinarovou, ale též stylově typičtějšími kapelami Citron, Olympic, Blue Effect nebo na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let velmi populárního Katapultu, který je na kompilaci zastoupen několika vskutku nekomplikovanými songy frontmana tohoto tria, zpěváka a kytaristy Oldy Říhy a textaře Ladislava Vostárka, třeba Lesním manekýnem.

autor: Jiří Kasal
Spustit audio

Související