Peníze původně určené na nákup pomůcek a učebnic teď školy musí utratit za energie

„Za rok 2021 jsme platili zhruba 100 tisíc korun za celoroční spotřebu, v letošním roce máme předepsány zálohy ve výši 35,5 tisíce měsíčně, což je ohromné navýšení. Je to prostě hodně,“ říká ředitel základní umělecké školy v Táboře Jakub Valeš.

Podle něj loni škole s placením faktur za energie pomohl její zřizovatel Jihočeský kraj a také město Tábor. Škola může náklady pokrýt zvýšením školného, což je ale vždy citlivá záležitost. „Já se bojím, aby nám pak nezačali utíkat žáci. Školné je už teď podle mě tak akorát na úrovni, kterou jsou rodiny ochotné akceptovat a investovat do vzdělání svých dětí,“ dodává.

Vysoké ceny za energie trápí i základní uměleckou školu v Bechyni. „Pro nás je to kámen úrazu, protože tady máme akumulační kamna z roku 1988, takže starý spotřebič s obrovskou spotřebou a malým výkonem,“ popisuje ředitelka Ilona Blažková.

Čtěte také

Desítky malých pekáren v Česku zkrachovaly kvůli drahým energiím a navýšení dalších nákladů

Na chodbách školy se tak teplota pohybuje jen kolem osmi stupňů. „Ve třídách samozřejmě příjemný teplotní komfort máme, ale zálohy jsou v dnešní turbulentní době šílené. A vlastně veškerý provoz. Ten hradí základní umělecké školy z peněz vybraných na školném,“ dodává Ilona Blažková.

A právě ze školného se podle ředitele Jakuba Valeše financují i nové pomůcky a potřeby. „Když si provozní rozpočet vystřílíme na plyn a elektriku, tak si prostě nebudeme moci koupit nástroj. Ale to nejsou jen nástroje, jsou to i opravy nástrojů, noty, toaletní papír, úklid,“ připomíná.

Ředitel táborské základní umělecké školy přesto věří, že situaci zvládnou a že i na investice peníze zbydou. Od září škola plánuje rozšířit výtvarný obor o předmět počítačová grafika a multimédia. S tím ale mimo jiné souvisí pořízení nového vybavení včetně počítačové techniky.