Pavla Horáková: Stokoruna. Příběh z příprav jednoho prvomájového průvodu v době tuhého komunismu
Je začátek 60. let, děti i dospělí musejí povinně do průvodu, plzeňská automobilka už se nejmenuje Škodovka, ale Závody V. I. Lenina, v celách borské věznice si odpykávají tresty političtí vězni… Obyčejné rodiny si ale žijí své obyčejné životy… A k nim patří i oslavy prvního máje.
Právě kolem příprav jednoho prvomájového průvodu v Plzni se točí příběh povídky Stokoruna, kterou napsala plzeňská rodačka, spisovatelka Pavla Horáková v loňském roce přímo pro Český rozhlas. Vypráví o kostýmech dělníků a také jedné imaginární stokoruně.
Děj je smyšlený, ale vychází ze vzpomínek autorčiny maminky, jejíž rodiče kdysi přijeli do Plzně za prací z Moravy. Vyrůstala v Mánesově ulici a pamatuje například, jak tudy škodováci každé ráno pochodovali do práce.
„Za okny je ještě tma, ale každou chvíli se odněkud z koruny stromu ozve pták a písničkou přivolává den. Čtvrť je zatím tichá, ale zanedlouho už se ulicí rozezní kroky. Kroky desítek nebo možná stovek škodováků, kteří tudy chodí na ranní směnu do továrny. Scházejí se shora z Bor. Jdou po chodníku, i ulicí, nemusí se bát, auto tudy projede jednou za uherský rok. Někteří kráčejí sami a mlčky, o půl šesté jim ještě není do řeči. Jiní se baví nahlas a tu a tam si některý z mužů ošklivě odkašle. V zimě vás to neprobudí, ale teď na jaře, když už se spí s otevřenými okny, zburcuje tenhle ranní průvod leckoho, kdo by ještě mohl spát.“
Pavla Horáková
Pavla Horáková (1974) vystudovala překladatelství a tlumočnictví a serbistiku na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Jak sama zdůraznila v jednom z rozhovorů, řemeslo, které se jí hodí při psaní vlastních knížek, se naučila při překládání beletrie. „Když překládáte, nimráte se v textech, každou větu rozebíráte na nejmenší složky a znovu skládáte. Musíte si umět poradit se slovními hříčkami, s vtipy i se samotnou zápletkou, být věrným sluhou autora, nepoškodit ho. Člověka to naučí jazykové kázni.“
Autorsky debutovala v roce 2010 detektivním románem pro mladé čtenáře Tajemství hrobaříků. V následujících dvou letech vyšli Hrobaříci v podzámčí a Hrobaříci a hrobaři.
Za svůj první román pro dospělé s názvem Teorie podivnosti získala v roce 2019 cenu Magnesia Litera v kategorii próza. V roce 2021 vyšel její druhý román Srdce Evropy.
Pavla Horáková je také autorkou řady povídek. Píše je hlavně „na objednávku“, například pro Český rozhlas. Jak sama říká, nevadí jí být svázaná nějakým zadáním. „Naopak, u menších útvarů to vítám. Když mám dané mantinely, pokud jde o obsah i rozsah, pracuje se mi snáz. Navíc mám spoustu poznámek, které se mi nehodí do románů, a naopak se z nich dá vytvořit ucelený krátký příběh. Takže vítám, když mě čas od času někdo osloví a já můžu sáhnout do šuplíku pro uleželý námět.“
Některé příběhy Pavly Horákové – například román Srdce Evropy, povídky Návrat, Aerovka cililink nebo Stokoruna – se, alespoň částečně, odehrávají v historii. Možná je to shoda okolností, ale pro autorku každopádně víc práce.
„Historie je pro mě něco jako matematika. Obtížná disciplína, na kterou můj mozek nestačí, a obdivuju každého, kdo se v ní vyzná. Svými ‚historickými ' texty si vlastně zaplňuju mezery ve vzdělání. Také mám pocit, že dnes se nic moc zajímavého neděje, a tak ráda sahám do vzpomínek svých příbuzných, kteří podle mě žili ‚plnokrevnější ' životy než my dnes.“
Do historie, i když ne tak vzdálené, konkrétně do 80. let minulého století, autorka zasadila i nový román, který právě píše. Rozepsanou má také divadelní hru odehrávající se v roce 1912. A ve frontě čeká ještě román ze současnosti.
Související
-
Jiří Březina starší: První máj
Ne, bohužel nemám první máj spojený jen s úžasnou Máchovou lyrikou a líbáním pod rozkvetlým stromem. Zkazila mi ho vynucovaná účast na akci označované jako svátek práce.
-
Do tohoto kalného rána, které si navěky pamatujte, se hlásí rozhlasová stanice husitského kraje
21. srpen 1968 – toto datum zůstane už navždy spojené s nezvaným vstupem vojsk do naší země. Důležitým a nejrychlejším zdrojem informací byl tehdy Československý rozhlas.
-
Socialistický člověk už neměl vařit. V bytech budějovického kolektivního domu proto chyběly kuchyně
Jedním z pozůstatků doby reálného socialismu v Českých Budějovicích je Koldům. Domy, v nichž se mělo kolektivně žít, vznikaly po roce 1948 v souvislosti s novým režimem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.