Socialistický člověk už neměl vařit. V bytech českobudějovického kolektivního domu proto chyběly kuchyně

Den letos českobudějovičtí památkáři pojali jako výlet do dob reálného socialismu. Přístupné budou novodobé architektonické skvosty jako experimentální dům na Lidické třídě a bývalé muzeum dělnického revolučního hnutí neboli dnešní vědecká knihovna. Dále budova někdejšího Stavoprojektu, kde sídlila většina architektů, kteří se na podobě Českých Budějovic v 60. až 80. letech podíleli.

Pavel Hájek a Miroslav Mareš|foto:Judita Šímová, Český rozhlas

Otevře se také plavecký stadion a jeho technické podzemí a takzvaný Koldům na Pražské třídě. „Koldům je zkratka pro kolektivní dům. Jeho autory jsou architekt Bohumil Böhm a jeho spolupracovníci Jaroslav Škarda a Bohumil Jarolím,“ připomíná Miroslav Mareš z pořádající agentury Kultur Kontakt.

Koldům byl socialistický dům, v němž se mělo kolektivně žít. Jak uvádí Pavel Hájek z Národního památkového ústavu České Budějovice, jedná se o fenomén, který vznikl po roce 1948 v souvislosti s novým režimem a vycházel z představy, jak by lidé měli trávit čas.

„Byl to jeden z experimentů. Dům byl rozdělen na několik částí, přičemž byty měly sloužit, zjednodušeně řečeno, jenom k přespání, zatímco ostatní prostory tvořily zázemí pro společné praní, stravování, kulturní vyžití,“ popisuje památkář.

Ke společným prostorám Koldomu tedy patřily prádelna, sušárna, klubovny, kino i restaurace. „Představa byla taková, že socialistický člověk se nemusí o nic starat, přijde jenom domů, tam se vyspí a všechno ostatní může zrealizovat ve společných prostorách,“ líčí památkář.

Vařili v koupelně, na vaně

Fungovalo to? Byli obyvatelé kolektivního domu šťastní? Jak se jim pospolu žilo? Vzpomínky pamětníků existují. „Máme informace od lidí, kteří tam bydleli, a ti vyprávějí, že v bytech například nebyly kuchyně,“ tlumočí Miroslav Mareš, „vůbec se totiž nepředpokládalo, že by moderní socialistický člověk ještě vařil.“

Pro stravování měli lidé v domě vyhlášenou restauraci, která funguje dodnes. „Stačí pouze sjet dolů výtahem a dát si tam večeři. Pamětníci ale vzpomínají na to, jak měli v koupelně přes vanu dřevěnou desku, na té dvouplotýnkový vařič, a tak si vařili,“ dodává Miroslav Mareš.

Koldům stojí na hrotu Mariánského náměstí a Pražské třídy. „Budějovičáci znají i tamní vyhlídkovou kavárnu Perla, mnozí se tam už byli podívat. A já bych je vyzval, aby přišli i teď,“ říká za pořadatele Miroslav Mareš, „protože je to možná jedna z posledních šancí tam nahlédnout. Město České Budějovice už totiž má záměr na další využití.“

Čtěte také

Budějovická plovárna je unikátní. Její střecha připomíná vodní vlnu a visí na lanech

Letošní Den památek tedy nabídne jednu z posledních možností zažít Perlu, jak se někdejšímu kolektivnímu domu také říká, v odlesku její bývalé slávy. „Ráno od devíti hodin tam bude přednáška Milana Bindera, přiblíží architekta Böhma a jeho slavné stavby. A od desíti do pěti odpoledne pak bude kavárna volně přístupná, včetně expozice Binderových snímků, které ukazují zajímavé českobudějovické stavby z šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých let minulého století,“ zve Miroslav Mareš.

Více o bohatém programu na předposlední dubnový víkend v Českých Budějovicích najdete na webu retrobudejovice.cz, a to včetně mapy, která vás navede na jednotlivé památky, jež se letos otevírají veřejnosti. Kdo 22. dubna v Budějovicích nebude, má si poznamenat termín 16. září, kdy se v rámci Dnů evropského dědictví podstatná část programu zopakuje. Perla už ale mezi jeho perličkami nebude.

Mezinárodní den památek můžete zažít i jinde v kraji a po celé republice. Řada památek se díky němu o víkendu otevírá bezplatně a v mimořádném rozsahu. Podrobnosti zjistíte na stránkách památkového ústavu, nebo jednotlivých památek.

Celý rozhovor s Miroslavem Marešem a Pavlem Hájkem o socialistickém realismu a programu Zlatá šedesátá v Českých Budějovicích si poslechněte online.