Pavel Kroneisl: Kráva a svoboda
Před mnoha lety utekla v naší vsi z velkého stáda jedna kráva. Tehdá tady hospodařily Státní statky Šumava a vedení zdejší farmy vypsalo dokonce finanční odměnu pro toho, kdo ji chytí a přivede zpět ke stádu.
Jeli jsme tenkrát jednoho dne s kamarádem Honzou na ryby. Přijeli jsme k Lipenskému jezeru a šli přímo k vodě. A ejhle, zatoulaná kravka šla přímo proti nám.
Honza povídá: Hele, já mám v autě vlečný lano, udělám na něm smyčku, hodím ji krávě na rohy, chytneme ji a odvedeme domů.
Lano přinesl, ale ukázalo se, že se to jednoduše řekne, ale hůř udělá. Kráva stála pár metrů od nás a moudře se na nás dívala svýma krásnýma očima. Byla naprosto klidná. Kamarád pokročil blíže k ní, zdvihl ruce s lanem, že jí ho hodí přes rohy a ... kráva couvla o dva kroky. Zůstala stát a stále nás, tentokrát se mi zdálo, že už pobaveně, sledovala.
Honza se vydal na další akci a kravka udělala totéž. Teď už jsem se musel smát, protože milé zvíře si z nás dělalo bohapustou srandu. Celé tohle kovbojské divadýlko se odehrálo tak šestkrát sedmkrát. Pak to milé zvíře přestalo bavit, otočilo se, krátce zabučelo a volně naprosto beze spěchu odkráčelo do blízkého lesa.
Potkal jsem tenkrát tuhle krávu ještě několikrát a nejenom já. Pořádaly se totiž tenkrát na ni přímo výpravy. Samozřejmě s vidinou finanční odměny a patřičného počtu piv za ní.
Musím říci, že všechny akce skončily naprostým fiaskem. Kravka zůstávala venku a pohybovala se v poměrně malém okruhu u Lipenského jezera. Byla to ovšem místa s několika lesními pasekami se šťavnatou travičkou. To zřejmě tulačce naprosto vyhovovalo, a proto se tam zdržovala celé léto.
Potom ovšem přišel podzim s patřičnými šumavskými plískanicemi a venku už to nebyla taková pohoda. Milá kravka našla své stádo a jednoho krásného dne se k němu opět připojila. Řekla si zřejmě, že střecha stáje má také něco do sebe a pravidelný příděl krmení taky není k zahození.
Byla ovšem mezi ostatními družkami velice snadno rozeznatelná. Byla čisťounká, vypasená a vznášel se kolem ní, jak se mi zdálo, takový opar štěstí. V očích jí bylo přímo vidět, že jí ta letní volnost a svoboda rozhodně stály za to.
Související
-
Pavel Kroneisl: Šikovný pejsek
Jeden můj známý, budějovický lékař a vášnivý nimrod, si před léty pořídil nového psa. Protože chodil hlavně na kachny, tak si zvolil plemeno hodící se právě k tomuto lovu.
-
Pavel Kroneisl: Myš v osmém patře
Asi každý, kdo žije na vsi, mi dá za pravdu, že mu různým způsobem znepříjemňují život myšky. Tihle malí domácí hlodavci se dokážou vyskytovat doslova všude.
-
Pavel Kroneisl: Horní Planá
Teprve docela nedávno jsem si uvědomil, jak zásadní je pro můj život Lipensko. Oblíbil jsem si ho už při výletech v dětství, teď tu už nějaký pátek trvale žiju.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
