Pavel Kroneisl: Hodný strejda
Když byl můj vnuk malý, šel po jednom budějovickém sídlišti a telefonoval. Vtom k němu přiběhl podstatně starší výrostek, strčil do něj a telefon mu sebral. Náš sotva desetiletý Ráďa měl ale pro strach uděláno.
Když se vymotal z křoví, kam spadl, okamžitě se vydal po stopách onoho zlodějíčka. Sledoval ho jako zkušený detektiv opatrně, aby ho neviděl. Šel za ním hodně dlouho, než milý hoch zapadl do jedné ze sídlištních restaurací.
Ráďa zůstal před ní a vyhlížel si mezi kolemjdoucími pány někoho, kdy by mu mohl pomoci. Vytipoval si mladšího muže, kterému se pod tričkem rýsovaly slušné svaly. Ráďa ho oslovil, vysvětlil mu, co se stalo a že onen zlodějíček sedí s partou v hospodě.
„Tak fajn“, odpověděl pán, „říkej mi strejdo“. Jdeme! Byla to vlastně taková malá trestná výprava. Hospoda byla tehdy poloprázdná, bylo to odpoledne, ale u jednoho stolu seděla parta kluků a mezi nimi ten hledaný.
„Strejda“ nelenil, sáhl po něm, zvedl ho ze židle a důrazně se ho zeptal: „vzal jsi mému synovci venku mobil? A dobře si rozmysli, co mi řekneš.“ Výrostek se pokoušel tvrdit, že mu ten telefon kluk prostě prodal. Strejda ovšem trochu přitvrdil a pravda byla venku.
Zlodějíček vyndal telefon z kapsy a bylo to. „Hele ty, holomku, policii volat nebudu,“ zaburácel „strejda“, ale budu si tě pamatovat, bydlím tady na sídlišti a jestli budeš mít ještě někdy podobný choutky a já se to dozvím, tak ti to patřičně spočítám, jasný?
Tohle se stalo už před pár lety, ale snad se i dnes najdou lidé, kteří nejsou úplně lhostejní k tomu, co se kolem nich děje.
Související
-
Pavel Kroneisl: Chvála rán časného šumavského podzimu
Mám moc rád časný šumavský podzim, hlavně jeho rána. Nástup tohoto ročního období se tady u nás projevuje tím, že mi ráno otevřeným oknem nakoukne mlha a přinese svou vůni.
-
Pavel Kroneisl: Živá reklama
Otevřeli jsme si počátkem 90. let v naší šumavské vísce rodinný penzion. Nebylo to velké zařízení, ale bylo to jedno z prvních tohoto typu na Lipensku vůbec.
-
Pavel Kroneisl: Něco o vypínači
Před časem jsem v naší knihovně objevil tenkou knížečku výrazů, kterými se naši buditelé v dobách národního obrození snažili očistit češtinu od germanismů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.