Památkář na Písecku našel 900 křížků a přes 400 kapliček či božích muk
Už 33 let se Jiří Hladký z Písku věnuje památkám. Poslední čtyři roky je v důchodu, ale obor rozhodně neopustil. „Má to výhodu, že teď už můžu dělat jen to, co se mi líbí. A je to nádherné pracovat třeba na zámku v Čížové, opravovat kapličky a pořád se točit kolem památek v Písku,“ říká.
Před nedávnem začal připravovat knihu o památkách z kamene. Chce popsat sochy, milníky, rozcestníky a morové sloupy. K tomu plánuje přidat galerii atributů svatých, aby lidé svaté na sochách snadno poznali.
Již dříve vydal Jiří Hladký například publikaci o křížích a křížcích. „Vždycky říkám, že kapličky a kříže jsou takové korálky navlečené na jihočeskou krajinu. Bez nich by to nebylo ono. Stavěly se jako připomínka něčeho hezkého nebo naopak ošklivého u cesty, lidé se u nich zastavovali a modlili, mělo to krásný symbolický význam,“ říká.
Na Písecku zmapoval 900 křížků. Lidé mu ale už posílají tipy na další. Křížky se podle Jiřího Hladkého stavěly z různých důvodů. „Například v jedné vesnici je křížek, na který poslali peníze lidé z Ameriky. Byli to původně obyvatelé té vsi, a protože se jim za mořem dobře dařilo, nechali postavit křížek jako poděkování. A naopak hned vedle najdete křížek, který připomíná, že během jednoho týdne zemřely tři děti z jedné rodiny na spalničky,“ popisuje Jiří Hladký.
Ve své další knize se věnoval kapličkám, božím mukám a zvoničkám. Těch na Písecku našel přes 400. Návesní kapličky vznikaly v obcích, kde chyběl kostel, menší kapličky stávaly na křižovatkách. A čím se liší od božích muk? „Boží muka by měla být válcová nebo hranolová a hlavně mají čtyři výklenky s obrázky z Kristova utrpení,“ vysvětluje Jiří Hladký.
Při cestách Jihočeským krajem ale můžete narazit ještě na mnohem víc zajímavostí. Na návsích například dodnes stojí sloupy, které sloužily jako dopravní značky, a v lesích zůstávají hraniční kameny pozemků.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
