O nevychovaných dětech, pádu meteoru i veřejných záchodcích psali v minulosti kronikáři Mirovic

„S kronikařením jsem začala v roce 2018, protože mé předchůdkyni paní Janákové už věk nedovoloval pokračovat. Snažili jsme se najít nástupce, což se nám moc nedařilo, tak jsem se toho ujala já. K tomu ještě pracuji v zastupitelstvu a radě města,“ říká.

Úplně první kronika Mirovic zachycuje události od 1913 do roku 1939 a je uložena v archivu v Písku. Další zůstávají ve městě. „Druhá kronika je do 1953, ale tam byl problém, že za druhé světové války nebylo možné kroniku psát, takže si kronikář dělal poznámky a po skončení okupace vše dopsal,“ vysvětluje Marie Hrdinová.

Vyčítali mu, že psal pravdivě

Tímto svědomitým zapisovatelem byl učitel Jan Toman, který byl s kronikou Mirovic spjatý mnoho let. V 50. letech minulého století ho ale vystřídali na patnáct let jiní, kteří mu dokonce vyčítali, že psal pravdivě.

„Pro kronikáře, kteří pokračovali od roku 1954, byla doba trochu jiná. Je tam zachyceno, že to nebylo úplně jednoduché. Někdy se kronikář zmíní, že to bylo problematické, někdy zapisuje tak, jak mu velela doba,“ líčí Marie Hrdinová.

Ze zápisů této doby tak dýchá hlavně úřednický styl. Můžeme tu číst přesné údaje o tom, jak který podnik plnil plán, jaké byly dodávky a úkoly JZD, kolikrát se sešla schůze. Zaujme i zápis z roku 1956 o zařazení dětí, které nenavštěvovaly školu a dopouštěly se různých trestných činů, do výchovného tábora na základě žádosti občanů.

Jiří Cukr je nejmladším a přitom už nejdéle sloužícím kronikářem v historii Ledenic

• Upravit
• Smazat

Celý život žije v městysu Ledenice na Českobudějovicku Jiří Cukr. Před patnácti lety se navíc stal místním kronikářem. Coby pracovník Státního okresního archivu měl k historii vždy blízko, a tak volba logicky padla na něj.

Současná kronikářka Marie Hrdinová ráda vyhledává v zápisech výročí. Například před šedesáti lety se psalo o pádu meteoru. „Vyučuji na zdejší základní škole fyziku a s touto událostí se setkáváme v učebnici. Mít k tomu pak i ten autentický zápis, to je radost,“ komentuje.

V roce 1969 zase řešili v Mirovicích nutnost výstavby veřejných záchodků. Tehdejší kronikář ve svém zápise upozorňuje, že se upravuje vzhled města, zvelebují domky, ale zapomíná se na jedno ze základních hygienických opatření, zvlášť když město leží na křižovatce linek dálkových autobusů, které tu mívají odhlečovací přestávku.

První čtyři kroniky Mirovic jsou psány ručně. Od roku 1990 se zápisy tisknou z počítače a svazují. „Já mám teď v počítači připravený rok 2018. Myslím, že bude velmi objemný, protože je to můj první kronikářský rok a říká se, že když kronikář začíná, měl by toho co nejvíc napsat nejen o sobě, ale i o tom, jak pozoruje dění kolem sebe. Takže jsem se opravdu hodně rozepsala,“ dodává s úsměvem Marie Hrdinová.