Ostře se tam střílelo? I to je jedno z možných vysvětlení názvu vesnice Ostrolovský Újezd
Ostrolovský Újezd u Borovan na Českobudějovicku je poprvé doložen ve 14. století, původně jako Oujezdec. V té době stával jižně od vsi na ostrohu za říčkou Stropnicí stejnojmenný hrad. Obec často střídala majitele. Jeden z nich, Kryštof Kořenský z Terešova, vystavěl roku 1569 renesanční zámeček, který ve středu obce stojí dodnes.
Slovo „újezd“ se v českých místních názvech objevuje často. „Ve staročeštině znamenalo to, co později asi panství nebo okrsek. Když český kníže daroval někomu pole, louky, pastviny, lesy, bylo nařízeno několika pánům, aby ujezdili na koních okolo tohoto území hranice. A co ujezdili, se nazývalo újezd. Někdy se tak nazvaly i vesnice vzniklé na takto uježděném pozemku,“ vysvětluje Alois Sassmann, který se zabývá genealogií.
Újezd u Borovan na Českobudějovicku se původně jmenoval Újezd Ostrolov, až roku 1848 byl název úředně změněn na Ostrolovský Újezd. „Objevuje se i názor, že to jméno Ostrolov mohlo znamenat, že se zde ostře, tedy dobře, střílelo. Všude kolem je dodnes mnoho lesů,“ říká Alois Sassmann.
Panství bylo dlouho poměrně malé. Roku 1603, kdy byl pánem na Újezdě Vilém Kořenský z Terešova, je uvedeno, že má jenom 14 podaných. Změnu přinesl až konec 18. století, kdy město České Budějovice rozparcelovalo v Ostrolovském Újezdě své pozemky a prodalo je zájemcům.
Přehled o obyvatelích vesnice na konci 18. století podává dominikální gruntovní kniha panství města Budějovic z roku 1784. „Víme, že na čísle jedna, což byl panský zámek, pivovar a dvůr, bydlel Filip Lužický. Dvojka bylo panské bednářství, na trojce žil sedlák Šimon Liška. Čtyřka byla chalupa k číslu tři a na ní žil Vavřinec Čermák, pak pětce pak sedlák Pavel Čutka. To byly ty původní velké usedlosti Ostrolovského Újezda. U dalších stavení je potom poznámka, že jejich hospodáři bydlí v odkoupených panských chalupách,“ vyjmenovává genealog.
Ze zdejších rodáků zmiňuje Jana Kristiana Mikla, který se narodil na zámku v Újezdě 13. května 1711. „Byl to člen cisterciáckého řádu a proslulý učenec. Ve dvaceti letech vstoupil do vyšebrodského kláštera. Dosáhl tří doktorátů – filozofie, teologie a práva. Roku 1747 byl zvolen opatem kláštera, ale zemřel ve věku pouhých 56 let. Víme, že napsal řadu básní i teologických spisů,“ vypráví.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.