I dvanáctileté rodiče uvádí starý soupis v Hlavatcích. Kvůli vojně se chlapci mnohdy ženili velmi brzy
Obec Hlavatce leží v dnešním českobudějovickém okrese, nedaleko Sedlce a zhruba pět kilometrů od Netolic. První písemná sbírka o vesnici se nachází v rožmberském urbáři ze 14. století. Hlavatce patřily Petru Kořenskému z Terešova, poté jako součást libějovického panství Rožmberkům a po bitvě na Bílé hoře Buquoyům.
První zprávy o obyvatelích Hlavatců pocházejí z roku 1579. „Z té doby se dochovalo takzvané poznamenání osedlých, ale je to jenom dílčí soupis, protože obsahuje pouze ty, kterým krupobití pobilo obilí,“ říká Alois Sassmann, který se zabývá genealogií.
V Hlavatcích to byli například hospodáři Polívka, Chalupník, Kašpar, Kolafa, Švehla, Vacek, Kouba, Fresl, Zeman, Mikeš nebo Němeček. „Později je připsáno, že těmto všem se škoda od krupobití roku 1578 stala a neplatí za ten čas žádných daní. Tady vidíme, jak byl Rožmberk na své poddané hodný. Když měli problémy, daně od nich nechtěl,“ dodává Alois Sassmann.
Již kompletní informace o hlavateckých usedlících je podle něj možné získat z podrobného soupisu rodin na libějovickém panství z roku 1607. „Uvádí všechny hospodáře, manželky a děti, roku 1607 žilo v Hlavatcích 69 mužů a 70 žen. Je také velmi cenné, že seznam zmiňuje i původ hospodářů. Například píše: Na gruntu Slámově je Martin Sláma z Babic, 35 let starý, jeho žena se jmenuje Dorota a pochází z Lužice,“ líčí.
Překvapivým je mnohdy neuvěřitelně nízký věk místních lidí při svatbě. „Třeba sedlák Martin Sláma měl syna Bartoloměje, u kterého je napsáno: Je mu 15 let, je ženatý, bydlí u otce. Jeho manželce Anně je 15 let a jejich děti jsou Janek (tři roky) a Salomena (jeden rok). Museli tedy mít prvního syna ve dvanácti letech. Nebo na gruntu u Morávků je uváděn Valenta, hospodář patnáctiletý. Mnoho rodičů na libějovickém panství mělo děti ve věku kolem čtrnácti, patnácti let,“ uvádí Alois Sassmann
Nevidí za tím ale uvolněnou morálku. „Já si myslím, že to bylo asi jinak, než si dnes idealizujeme, že doba byla hodně tvrdá a krutá. A velmi nízký věk u chlapců hospodářů měl ještě jiný důvod – vojnu. Ví se, že rodiče chránili své syny před vojnou tím, že je velmi brzy oženili. Takovým sedlákům se pak říkávalo sedláček a vzniklo z toho i příjmení Sedláček. Možná znáte také písničku: Ten na vojnu nemusí, ten má holku namluvenou, oženit se s ní musí,“ komentuje.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
-
PRAŽSKÉ JARO - PRAGUE SPRING FESTIVAL - GOLD EDITION vol. 7
Bedřich Smetana, Česká filharmonie, Wolfgang Sawallisch, Johannes Brahms, Pražský filharmonický sbor, Roberta Alexander, Thomas Allen, Lubomír Mátl, Erich Leinsdorf, Miroslav Mareš, Jaroslav Vašíček, Jan Málek, Zbyněk Matějů -
Nebe na zemi
ADAM PLACHETKA & ONDŘEJ HAVELKA a jeho MELODY MAKERS -
Svědectví o životě v KLDR 2
Nina Špitálníková